Neublížím ti - 1.část

21. srpna 2013 v 9:56 | Seiya |  Originální
Nejprve se za sebe i Furuchiho omlouvám, vyskytli se menší problémy, proto nebyl čas na články. Nicméně u mě už to vypadá v pohodě, tak vám prináším první díl povídky. Jelikož ještě nejsem v postavách z mangy tak zběhlá, raději jsem psala originální charaktery. Je to krátké, ale další díl bude možná ještě dnes.
Varování: Vztah kluk x kluk (zatím bez omezení), poloupíři
Za kritiku (pokud si to nějaká zbloudilá duše přečte) budu vděčná. A dost už keců, tady to je.


,,No tak, Mareo! Ty musíš přijít, bude tam celá třída." Žadoní malá hnědovláska. Doslova na mě visí očima. Povzdechnu si. Vůbec se mi na tu "kalbu" jak to ostatní nazývají nechce. Nejraději bych šel ze školy rovnou domů, zalezl si do pohodlí pokoje a četl si mangu.

,,Co je to tu za pozdvižení?" Ozve se známí hlas zpoza hloučku psích očí, který mě obklopuje. Ten se v mžiku rozestoupí a vpustí do svého středu vysokého chlapce s měděnými vlasy, přesněji mého spolužáka, Reie.

,,Tady Marí nechce na tu dnešní party." Žaluje hned malá Sora. Moje zamrmlání o tom, že mi nemá říkat Marí se vytratí do prázdna. Ne že bych se jí divil, vypadám minimálně o dva roky mladší. Nikdo mi nevěří, že už jsem plnoletý, všude musím strkat občanku.

,,Přeci nebudeš trhat partu Mareo. Nebo se snad bojíš, že tě dovnitř ani nepustí?" Rýpne si trochu Rei. Jenže to říká tak měkkým hlasem, že to vůbec nevyzní jako urážka. Popravdě, cokoliv řekne on mi nezní jinak než nádherně. Taky bych mohl být alespoň v něčem normální.

,,Nechce se mi." Utrousím a sklopím oči ke stolu. Civět na vzorek dřeva je rozhodně bezpečnější než čelit jeho očím. Stejně ale tuším, že jakmile mě začne přemlouvat kývnu mu úplně na všechno.

,,Bez tebe by to nebylo ono. Prosím Mareo." Už jen z tónu jakým vysloví moje jméno jsem úplně na měkko. Kdyby ho nepoužíval na každou holku od které si chce půjčit sešit, myslel bych si, že mě tam vážně chce. Vypustím ještě jeden hluboký povzdech a s pohledem pořád zavrtaným do stolu promluvím, jen tak na půl pusy.

,,Možná bych se tam mohl na chvíli mihnout." Holky radostně zapiští. Sora mě dokonce krátce obejme. Raději se jí zlehka vymaním. Nechci ji dávat nějaké naděje. Vypadá to totiž, že se do mě chudák zamilovala. Vždycky byla na mladší a o to víc mě to štve. Co jsem zjistil, jsem starší než ona. Navíc o ní stejně nemám zájem. Vlastně o žádnou holku.

Po nuceném vyslechnutí všech instrukcí kde a kdy konečně zvednu zrak od lavice. Nevím jestli jsem rád nebo jsem zklamaný, že Rei je už na druhé straně třídy a baví s několika spolužáky. Zrovna se směje nějakému vtípku co jeden z nich pronesl. Sluší mu když se směje. Moje myšlenkové pochody o jeho vzhledu jsou ale rázem přerušeny zazvoněním a o vteřinu později i naším přísným matikářem. Za to jsem vlastně celkem rád, když uvážím kam moje myšlenky o pohledném zelenoočkovi vedou. A taky bych měl přestat ho takhle oslovovat.

Celou hodinu matematiky nevnímám výklad a namísto toho pořád stáčím pohled k Reiovi, který sedí šikmo přes uličku. Moje jediné štěstí je, že matika mi jde protože z dnešní látky si nepamatuju absolutně nic. Zazvoní, možná trochu dřív než bych čekal a všichni se vyvalí ven. Já si v klidu začnu balit věci s myšlenkama, proboha už přemýšlím jako nějaká holka, na oblečení které bych si mohl vzít na sebe.

,,Počítáme teda s tebou Mareo, opovaž se nepřijít!" Ozve se z ničeho nic ode dveří a já se málem praštím o stůl jak se leknu. O futro se opírá všudypřítomný Rei a zářivě se usmívá. Já se v tu chvíli nezmůžu na nic jiného než přikývnutí. Ostatně mu to ani nemůže být divné. Neusmívám se málem ani na vánoce a slova se ze mě obvykle taky musí páčit. Občas se divím, že na to co jsem ještě nikdo nepřišel. Ne že by mi to vadilo.

Rei s rozloučením zmizí a já po minutě zírání do prázdna udělám totéž. Cestu domů ani nevnímám, nohy mě nesou sami. Vytánu klíče, na druhý pokus odemknu a vlezu do bytu. Taťka mě chtěl mít z krku, tak mám vlastní. Vlastně se mu ani nedivím, já bych asi udělal to samí. Můžu být rád, že nejsem zavřenej v blázinci.

Dám si sprchu, která se díky nemravným myšlenkám protáhne na dýl než sem původně zamýšlel. Konečně vylezu z koupelny, jen v ručníku kolem boků a přejdu k nevelké šatní skříni. Nechce se mi nějak moc strojit, navíc se všichni tak zlijou že jim bude jedno co mám na sobě. Ušklíbnu se. Jemu to bude jedno jak s alkoholem tak bez něj. Nejsem přece holka aby si všímal co mám na sobě. Nakonec se nasoukám do černých džínsů, které jsou sice užší než obvykle nosím, ale na dnešek se mi to zdá vhodnější a bílé košile. Ještě z hloubi šatníku vyhrabu kožený pásek s hroty, ke kterému ani nevím jak jsem přišel. Dál už to neřeším, jen se ještě trochu učešu, do zadní kapsy zastrčím značně obtěžkanou peněženku a vyrážím. Už se pomalu připozdívá, takže mi ani moc nevadí, že nejsem zahalený do mikiny a slunečních brýlí. Až tam dorazím, pro ty střízlivé můj vzhled bude možná překvapením. Nevzpomínám si, že bych byl za poslední roky venku jen takhle nalehko. Noční procházky samozřejmě nepočítám.

Po asi dvaceti minutách chůze jsem na místě...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nila Nila | Web | 21. srpna 2013 v 17:57 | Reagovat

Ahoj! Máš obrvoský talent! Přihlaš se do naší literární soutěže! Doufám,že brzo napíšeš další díl :) A je jednože ten Mario je gay..aspoň je to něco jiného :)
MMD-krásný blog :)

2 senpaii senpaii | Web | 21. srpna 2013 v 20:26 | Reagovat

Wááá to je užasný,šup šup chci další díl,ještě dneska prosíím. Je to bomba ;)

3 Seiya Seiya | Web | 21. srpna 2013 v 23:11 | Reagovat

[1]: Talent? Soutěž? Já? To kafe bylo asi prošlí, jinak si tu reakci nedovedu vysvětlit. :D Moc děkuju i když si osobně namyslím, že bych měla na to účastnit se soutěží. Navíc spousta lidí tenhla typ povídek zavrhuje. Takže ještě jednou díky :)

[2]:Děkuju moc, jdu písat snad to tu do půlnoci bude (jo vy tu už nebudete, ale já budu mít dobrý pocit z toho že to dodám dnes :D).

4 Katka-sbor Katka-sbor | 14. prosince 2013 v 21:56 | Reagovat

si nej a to je pravda máš skvělí příběhy rozhodně ti fandím :-)

5 Seiya Seiya | Web | 14. prosince 2013 v 22:00 | Reagovat

[4]: Jé, ty jsi sem fakt šla! Tak to děkuju, soutěže jsem se bohužel nezůčastnila, ale už jsem zase v jiné :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama