Neublížím ti - 3.část

6. září 2013 v 18:25 | Napsala: Seiya - Vložil: Furuchi |  Originální
Vzhledem k tomu, že Seiya má momentálně povinností nad hlavu sem vkládám tento článe já. Měl jsem vám sice přeposled i text nad perexem, ale vzhledem k možnému výskytu dětí vám to raději přetlumočím (jeden by neřekl jak někdy dokáže být sprostá).
Vzkazuje vám, že se omlouvá za zdržení, jelikož si na ní učtelé zasedli a zbytek života taky nevypadá zrovna růžově. Pak taky, že v příštím díle se to už konečně trochu rozhoupe a že bude ráda za komentáře.
Varování: kluk x kluk (zatím bez omezení), poloupíři


,,Rei, co kdybys nám představil tvoji společnici." Dožaduje se někdo z mích spolužáků. No výborně, takže to je určitě jeho holka. Že já jsem vůbec chodil. Vyklopím do sebe dalšího panáka a sleduju, jak ten vysoký kluk do kterého se já blbec zamiloval, otevírá pusu aby všem představil tu peroxidku.

,,Takže tohle je Naomi, moje sestra." Jako by mě zajímalo jak se jmenuje... počkat, sestra? Definitivně jsem totální vůl. Nesmyslně žárlím a ještě u toho přemýšlím o nejúčinějším způsobu jak tu blondýnu zabít. Sakra, to že jsem žárlil by bylo ještě v pořádku, ale měl bych mu to přát a ne v duchu vybírat píseň na její pohřeb. Odvrátím pohled od seznamujících se kluků. Začnu točit s prázdnou skleničkou, jelikož další pití si ještě objednat nemůžu, pokud tedy nechci skončit pod stolem. Měl bych po něm přestat pokukovat a vrátit se ke své samotě. Totiž i kdyby o mě nějakým zázrakem jevil zájem, stejně by zdrhnul hned jak by se dozvěděl že jsem...

,,Co se tváříš jak na pohřbu?" Vytrhne mě z myšlenek známí hlas. Otočím hlavu, abych spatřil už lehce opilého Reie, který se očividně rozhodl mě vtáhnout do zábavy. Jeden by řek že bude balit holky a on se tu se mnou vybavuje. Ne že bych si stěžoval.

,,Říkal jsem že se mi sem nechce." Odvětil jsem pokud možno absolutně nezaujatě, i když pochybuju že by ještě byl schopný něco poznat z tónu mého hlasu.

,,Ale no tak, Mareo. Měl by ses bavit, nepamatuju si že by sis s náma někam vyšel. Pořád jenom někde sedíš..."

"Proč ti o vadí?" Proč se o mě zajímáš? Proč mě zkrátka nenecháš zapomenout...

,,Protože se poslední dobou tváříš jak hromádka neštěstí." Osvětlí mi a mávne aby si objednal další whisky. Jasně že se tak chovám, když je na blízku on ale jak to k sakru zjistil? To mě sleduje? Nad touhle myšlenkou mi srdce poskočilo. Ale to je blbost, spíš mu to řekla Sora. Neříkal jsem si ještě před chvílí, že si přestanu dělat naděje?

,,Ahoj, ty jsi Mareo že? Bráška mi o tobě vyprávěl." Ozve se najednou vedle mě. Vděčný za přerušení případných otázek se otočím na blondýnku.

,,V tom případě nechápu, proč se se mnou bavíš." Opáčím bez zájmu. Co jiného by asi o mě mohl vykládat, než že se s nikým nebavím, nikam nechodím a jsem prostě divnej.

,,Řekl mi o tobě dost zajímavých věcí." Na tohle povytáhnu obočí. Zajímavé věci? Ne, žádný naděje si dělat nebudu. Otočím se na Reie, který právě praží svou sestřičku pohledem.

,,Zajímavé věci?"

,,No... víš Naomi mě donutila povyprávět jí o všech klukách ze třídy, asi jsi jí zaujal." Uculí se a hodí do sebe další sklenku. Takhle skončí brzo s hlavou v míse a ráno s pěknou kocovinou. Teď ovšem musím nějak jemně odpálkovat Naomi. I když... říkal jsem že si nebudu dělat u Reie naděje a nejrychleji se zapomíná s někým jiným. Ale to je blbost, Naomi je holka. Zase ale s ní nehodlám hned skončit v posteli. Ježiši, proč to tak řeším?

,,Nezatancujeme si Naomi?" Malý úsměv.

,,Ráda." Pomalu se zvednu, jelikož úplně odolný proti alkoholu nejsem a vydám se s ní na parket. Samozřejmě hraje pomalá hudba, už je dost pozdě. Zatím co tančíme, několik mích spolužáků na mě vrhne závistivé pohledy. Nejspíš si dělali ne Naomi zálusk. Milerád bych jí nechal prvnímu koho uvidím, jenže to by bylo poněkud neomalené. Tak tančíme přitisknutí na sobě, jelikož kolem nás je trochu tlačenice. Má taneční partnerka to ještě podporuje.

Vysvobození se naskytne po skončení písně, kdy si pro tanec přijde jeden z kluků z mé třídy. Se slovy že mi to vůbec nevadí se odeberu zpátky k baru, s tím že zaplatím a půjdu domů.

Právě když pokládám na pult lehce přemrštěnou částku ne mě někdo spadne a málem mě strhne na zem. Já to naštěstí ustojím, ale útočník už takové štěstí nemá. Duté žuchnutí oznámí setkání jeho nosu se zemí.

,,Á, kdo sem dal tu po... podlahu?" Opilec a ne tak ledajaký. Dva zakalené smaragdy se na mě pomalu upřou, doprovázené přihlouplým úsměvem. Jak jsem předpokládal, Rei se pěkně opil. Navíc to vypadá, že sám nevstane.

,,Mareo!" No bingo, že mu to trvalo.

"Jo jsem to já. Neměl bys tolik pít Rei." Poznamenám spíš pro sebe než pro něj. Sice jsem pil stejně jako on, ale na mě to nepůsobí tak hrozně. Jen se trošku motám, zato on vypadá že nedojde domů. Povzdechnu si, jelikož mi právě došlo, že ho tam budu nejspíš muset dotáhnout. Skvělí. Za jeho nesmyslného mumlání ho vytáhnu na nohy a zatím co ho jednou rukou přidržuju, druhou vytahuju další bankovky z peněženky. Nehodlám ho prohledávat jen kvůli pár stovkám.

,,Tak pojď, jdeme domů." Začnu ho táhnout do schodů. Není to nic lehkého, je o dost větší než já. Normální člověk by to pravděpodobně nezvládl. Zvlášť, když se mě drží jako klíště. Tohle bude dlouhá cesta.



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nila Nila | Web | 7. září 2013 v 13:22 | Reagovat

Je to moc hezký, omlouvám se,že si to čtu až teť :)

2 Seiya Seiya | 7. září 2013 v 15:11 | Reagovat

Neomlouvej se :) Já sem ráda, že to čte aspoň někdo. A děkuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama