Neublížím ti - 5.část

30. září 2013 v 19:35 | Seiya |  Originální
Bzí, mám tu KONEČNĚ noví díl Neublížím ti. Žádnou akci moc nečekejte, ale já mám raději povídky, které nějak plynou a ne hned hurá na věc (vůůbec teď nepíšu takovou jednorázovku *devilface*).



Permanentní šero, vydýchaný vzduch a černý strop. Tak by se dal popsat stav mého okolí za poslední tři dny. Po většinu času jen ležím na posteli a utápím se v depresích. Jeden by řekl, že cvokaře nebudu ještě nějakou dobu potřebovat. I když, zrovna mě by ani ten cvokař nepomohl. Nemůžu jen tak za někým přijít a oznámit mu, že jsem poloupír a jedním dechem dodat, že bych mu v životě neublížil. Na otázku proč ještě odpovědět, že jsem do dotyčného zamilovaný a nasadil bych tomu korunu.

Vypustím z plic všechen vzduch a znovu ho naberu. Už i to dýchání mě omrzelo. Proč já tu vlastně zůstávám?

,,Protože jsem příliš zbabělej na to, abych se zabil." odpovím si sám.

Přestanu polemizovat a vyhoupnu se do stoje. Chvíli se protahuju, než přejdu k zrcadlu, abych zhodnotil svůj dnešní zjev. Jak jsem předpokládal, vypadám hrozně. Křídově bílou pleť, která je u mě ovšem obvyklá, doplňují tmavé kruhy pod očima a vrabčí hnízdo na hlavě. Nemám náladu se nějak zkulturňovat, je mi však jasné, že nemůžu do školy přijít takhle. Rychle si učešu zlatavé vlasy a namaluju si černé linky. Fakt se někdy chovám jako ženská. Nicméně teď ty kruhy vypadají spíš jako přehnané oční stíny. Nejspíš dneska budu za emaře. To je blbost, nejdřív bych si musel obarvit vlasy na černo a nosit jiný hadry.

Aniž bych si vybíral, nevleču na sebe nějaké oblečení. Až později si všimnu, že mám na sobě to samé co na večírku. Se zavrčením, jelikož nestíhám, se převleču do šedého trička, bílé mikiny a riflí. Pak už s vlající taškou běžím směr popraviště, jinak zvaného škola.

O chvíli později se mírně udýchaný vřítím do školní budovy. Oddechnu si, hodiny ukazují za pět osm. Namířím si to do šatny, kde odkopnu boty a začnu lovit pantofle z pod lavice. Zase mi je tam někdo zakopnul. Tady jsou, těsně vedle mě dobře známých rudých tenisek. Žaludek se mi mírně sevře nervozitou. Takže šel do školy. V tom zazvoní a já se koukám starat už jen o včasný příchod na hodinu dějin.

,,Takže se postavíme..." Sakra, spoléhal jsem na to, že si bude učitelka ještě vařit kafe. No evidentně mám smůlu. S povzdechem otevřu dveře a zastavím se na prahu. Zatím co zdravím, přejedu osazenstvo třídy pohledem. Reii sedí na svém místě a po celou dobu mého omlouvání, kouká na učitelku. Nedivím se mu. Byl sice opilí, ale ne natolik aby si nic nepamatoval. I tak jsem ale doufal, že to bude považovat jen za výplod fantazie. Nejspíš si dal dohromady co viděl v pátek a každodenní náznaky, jako třeba mé oblečení.

,, Nestůjte tam a jděte si sednout. Pro dnešek vám to prominu." Vysoký hlas profesorky mě vrátí do reality a já se odšourám na své místo v poslední lavici. Sora se ke mně lísala sice už na začátku roku, ale tenkrát jsem jí ještě nějak odpálkoval a zbytek třídy o mou společnost nejevil nijak přehnaný zájem. Vlastně jsem spíš zájem nejevil já a tak se ani nikdo nepokoušel si ke mně přisednout.

Většinu následujících hodin strávím pozorováním Reiova zátylku, jelikož vždycky sedí někde přede mnou. Dřív mi to nevadilo, aspoň jsem na něj mohl koukat, aniž bych se musel otáčet, ale teď bych mu vážně rád viděl do obličeje. Hnědovlásek se však za celou dobu neotočí, i když to vždycky dělával, když se nudil a chtěl si pokecat. Ani na chodbě ho nepotkám, vždycky si hned zabalí a spolu s pár dalšími spolužáky se přesune do další učebny. Pravda ovšem je, že nevím jestli s ním chci mluvit. Kdyby mi dal šanci to, nemám ponětí jak, vysvětlit tak ano.

Poslední hodinu se rozhodnu napsat mu dopis. Ehm, dopis je přehnané, ale psaníčko zní hrozně. Polovinu literatury strávím vymýšlením a přepisováním lístku. Učitel si naštěstí myslí, že si horlivě zapisuju poznámky. Chtěl bych napsat něco delšího a vysvětlit to, ale to si nemůžu dovolit. Budu to posílat přes spolužáky a někdo by mohl být zvědaví. Taky chci aby si to přečetl celé, ne aby to roztrhal jakmile zjistí od koho to je. Frustrovaně začnu poklepávat propiskou o hranu stolu.

Střelím pohledem po hodinách a zděsím se, když zjistím, že za minutu končí hodina. Vytrhnu papír ze sešitu, rychle na něj napíšu pár slov a pečlivě ho složím. Poté poklepu na rameno Soře, která sedí přede mnou a poprosím jí, jestli by lístek nemoha poslat Reiovi. Zatváří se trochu překvapeně, ale psaní za chvílí leží před Reiem. Napsal jsem jen to co je pro mě prioritní, nechci aby sem se mu hnusil, nebo se mě bál.

Rozloží papírek. Zvoní.

Neublížím ti.

M.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Adelaine Adelaine | Web | 30. září 2013 v 20:40 | Reagovat

Jsem tu poprvé, a přečetla jsem jen tohle, a nějak bych to ráda zhodnotila. Snad to nebudeš brát jako rýpání. Je to jen taková konstuktivní kritka, i když by se ti třeba nemusela líbit. Nepíšeš špatně a přijde mi, že máš asi i zkušenosti, není to prostě takové to začátečnický snažení. Ale celkově, jak jsem to dočetla, tak měn apadlo jen to, že to bylo nudné. Takové.. jako tenhle design. Tajemné, ale zároveň dost mdlé (teď nemyslím nic proti designu, jen spíš ty barvy a tak, pfu to jsem zle napsala) Prostě to bylo dobré, ale bylo to úplně bez jiskry. Bez něčeho, co tě zaujme. Hned na začátku mi třeba nesedělo to permanentní šero, moc se to tam nehodilo.
No, to asi vše k mému stěžování, snad tě to nenaštve nebo něco, nepíšeš špatně, jen tam prostě nebylo nic, co by mě zaujalo. Takže pokud chceš jen radu od čtenáře, dej do toho nějakou jiskru. :) Jinak to vůbe cnení špatné.

2 half-vampire half-vampire | Web | 1. října 2013 v 5:27 | Reagovat

Ani nevíš jak moc jsi mě tím komentářem potěšila :) Já kritiku potřebuju jako sůl. Nevím, jestli se dá půl rok považovat za nějakou dobu, ale ano není to první povídka.
Ona tahle kapitolka byla taková přechodová, vím že v ní není moc co ke čtení, ale nechtěla jsem to osekat. Ovšem máš pravdu, že je to trochu nudné, do příště se budu snažit.
Jo a k designu, není můj a vybrala jsem ho, jelikož na přání nikdo novému blogu neudělá a tenhle jediný jsem pochopila jak nainstalovat ;)
Seiya

3 Prostě Já Prostě Já | 2. ledna 2014 v 11:13 | Reagovat

Kecy, kecy, ježek v kleci :DD neni to nudný, mě to náhodou docela baví. Akorát mě trochu rozčilujou občasný pravopisný chyby a místy absence čárek, ale co se týče děje, tempo mi naprosto vyhovuje :) ... ehm, to bude asi tim, že moje povídky jedou podobným stylem :DDD
No, každopádně moc pěkná povídka :)

4 Seiya Seiya | Web | 2. ledna 2014 v 11:56 | Reagovat

[3]: Pravopis je moje noční můra, já ho nesnáším :D
A děkuji moc ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama