Zakázaná láska 3.část

23. října 2013 v 21:11 | Seiya |  FanFiction
Včera jsem nestíhala, tak vám to dneska vynahradím o něco delší kapitolkou. A aby to nebylo takoví to hurá na věc, hezky budeme chodit kolem horké kaše. A zapojíme Sakuru ;)
Teď mě omluvte, jdu si nabarvit vlasy na modro, červenočerný je mám moc dlouho (2dny) :D
Pár: MinaNaru
Varování: Incest, Shounen ai
Zatím bez věkového omezení


Bylo deset hodin a on pořád okupoval postel. Mohl si to dovolit, byla sobota. Čas však nevyužíval ke spánku, ale k prostému nicneříkajícímu zírání do stropu. Neměl vůbec náladu vstávat a navíc se nechtěl potkat se svým otcem. Tedy nechtěl... Viděl by ho rád, jen za poněkud jiných okolností.

Zašmátral rukou po nočním stolku a poté co málem shodil lampičku, konečně nahmatal mobilní telefon. Přesunul si displej před obličej a chvíli nerozhodně koukal na jedno jméno v seznamu kontaktů. Má, nemá... Nakonec na smazat opravdu neklikl. Sasuke se s ním sice rozešel, ale to neznamená, že by ho měl vymazat z povrchu zemského. Pohled mu namísto toho sjel o kousek víš, kde bylo další jméno od es. Tohle číslo patřilo jeho kamarádce Sakuře, která byla momentálně v zahraničí, jinak by asi zamířil k ní. Sice by to znamenalo dost denně aspoň jednou do tlamy, ale to by přežil. Sakura byla trochu prudší povahy, ale dokázala být i skvělou kamarádkou.

Právě když se chystal jí opravdu zavolat někdo, kdo asi, mu zaklepal na dveře. Naruto na pár vteřin zavřel oči, napočítal do pěti a až poté zavolal pokud možno vesele pozvání do pokoje. Zatím co Minato vcházel, jal se předstírat že si čte nějakou esemesku.

,,Dobré... dopoledne," zadrhl se s špetkou smíchu v hlase na pozdravu Minato. Kluk nenápadně označený za zaháleče se konečně odvrátil od mobilu a vyslal na svého otce trochu vynucený úsměv.

,,Dobré. Někam jdeš?" zajímal se hned jak si uvědomil, že i šéf policie bude uniformu těžko nosit doma. I když mu dozajista slušela. Modrá košile mu pěkně ladila k očím a kalhoty, vyrobené z poněkud tenčí látky než je u uniforem obvyklé, mu krásně tvarovali nohy. Vzpomínku jak v nich vypadá jeho pozadí, raději blonďák hopem zahnal a znovu se zaposlouchal do Minatova basu.

,,Jen na obchůzku. Zvládneš to tady?" Starostliví výraz, který se policistovi usadil na tváři, by Naruta obyčejně pobavil i teď mu zacukali koutky.

,,Samozřejmě, nejsem malí dítě," zazubil se, jelikož se chtěl chovat pokud možno co nejvíc normálně. To u něj znamenalo, nedělat si starosti a rozdávat úsměvy na všechny strany.

,,Fajn, vrátím se brzy. Zkus nepodpálit kuchyň jestli budeš něco vařit," doporučil mu s úsměvem Minato. Mladík na posteli se pousmál, když si uvědomil, že podobné průpovídky byli u nich kdysi běžné. Často si ze sebe dělali legraci. Naruto si povzdechl, ale hned zase nasadil zářiví úsměv a mávl na rozloučenou. S vyvracením své nešikovnosti se nenamáhal a stočil svůj zrak zpátky na displej mobilu. Klapnutí dveří které o pár sekund později následovalo, mu prozradilo, že je už v místnosti zase sám. Žádné rozloučení, jak to kdysi mívali ve zvyku i kdyby šel Naru jen do krámku, se nekonalo. Naruto byl sice nebyl dívka, ale i tak mu obyčejná pusa na rozloučenou hodně chyběla.

,,Neměl bych na to myslet, tak to bude akorát horší," řekl si pro sebe. Jenže to se snadněji řekne než udělá, zvlášť když neměl co na práci. P další minutě zírání do stropu a neúspěšného odhánění myšlenek na Minata i Sasukeho mu došla trpělivost a znovu sáhl po mobilu. Dlouze podržel číslo dvě a přiložil telefon k uchu. Vyzvánění trvalo jako obvykle tak dlouho, že hovor málem spadl do hlasové schránky, ale nakonec se přeci jen dočkal.

,,Naruto? Jsi to ty?" Ozval se mírně upištěný, ale evidentně nadšený hlas. V pozadí byl slyšet i ruch typický pro velkoměsto, ve kterém se jeho kamarádka právě nacházela.

,,Konnichiwa Sakuro," usmál se Naruto i když to dotyčná nemohla vědět. Byl rád, že si může s někým otevřeně popovídat. Sakura byla totiž jediná, které se svěřil i se svou zamilovaností do vlastního otce. Tedy, spíš ona to z něj doslova násilím vypáčila. Byla vždycky trochu prudší povahy a už jako malá se prala častěji než on, ale když šlo o přátele měla pochopení pro všechno.

,,Neruším tě?" optal se ještě zdvořilostně. Dost často spolu prohodili sotva pár slov a růžovovláska musela zavěsit, kvůli naléhavé reportáži. Pracovala jako reportérka a momentálně byla z důvodu nedostatku lidí v Anglii.

,,Vůbec ne, ráda si zase s někým promluvím lidsky," zasmála se. ,,Už mi ta angličtina leze na mozek. Až se vrátím domů, budeš mě muset naučit znova psát,"

,,Milerád tě naučím svůj škrabopis. Aspoň budeš mít o důvod míň mě mlátit." Nevědomky si při tom promnul bradu, do které dostal posledně. Nějak to souviselo se Sasukem, ale už si přesně nevzpomínal, co mu podle Sakury hrozného udělal. Ona ho sice už brala jen jako kamaráda, ale jakmile mu Naruto "ublížil" neváhala použít hrubou sílu. Zajímalo ho, jak asi bude reagovat na zprávu že se rozešli. To jí ovšem nemínil vyklopit okamžitě, nebude přeci za ufňukánka.

,,Myslím, že raději poprosím Sasukeho. A vůbec, jak se má? Dlouho mi nezavolal, asi ho moc zaměstnáváš." Při posledních slovech se zahihňala, zato Narutovi nálada výrazně poklesla. Takže jí to bude muset vyklopit. Před Sakurou-novinářkou nebylo možné utajit vůbec nic, pokud se rozhodla to zjistit. Upustil trochu vzduchu z plic, než promluvil.

,,Budeš se muset zeptat jeho, jelikož už ho nezaměstnávám vůbec." Hlas se mu zaplať bůh nezadrhl. Všechny slzy nejspíš vyplakal včera. A nebyl žádná bábovka!

,,Ne... Cože?" ozvalo se z druhé strany překvapeně a také poněkud hlasitě, až musel modroočko oddálit telefon od ucha. Sakura se zjevně přesunula na nějaké klidnější místo, ale nenamáhala se ztlumit hlas. Raději ji na to ale neupozorňoval, protože mu potom většinou začala nadávat, že to pochytila od něj. On teď potřeboval milou Sakuru.

,,Jo, pochopila jsi." Vůbec se mu nechtělo nahlas vyslovit, že se rozešli. Bolelo to a hodně. Ne sice tolik jako rozchod s Minatem, ale i Sasukeho miloval. Možná ne tolik, možná si to namlouval, ale na tom už nezáleželo. Na tolika věcech už nezáleželo.

,,Naruto... Je mi to líto." Na chvilku se odmlčela. ,, Co se stalo?" mluvila naléhavě, ale ne nijak vlezle. Jen se zajímala.

,,Já sám pořádně nevím. Sice jsme se poslední dobou trochu hádali, ale myslel jsem že se to spraví. Jenže... Včera přišel s tím, že bude lepší se rozejít." Poslední slova málem šeptal. Posadil se na posteli a pro změnu upřel svůj zrak na dveře. ,,Taky řekl, že... že mě už nemiluje tak jako dřív." Rukou v níž nedržel mobil si vjel do rozcuchaný vlasů a vydechl.

,,Kso, já ho zabiju přes telefon," ulevila si nejprve Sakura. ,,Ke každému vztahu patří hádky a on si jen tak z pohodlnosti řekne, že to skončí. Ten má zatracený štěstí, že tam nejsem." V pozadí hovoru se ozvala dutá rána. Naruto jen doufal, že jeho zelenooká kamarádka nesrazila svou dobře mířenou pěstí v záchvatu zuřivosti nějakého kolemjdoucího. ,,Pf, ten baka."

,,V klidu Sak, nemyslím, že by se angličanům líbila bitka na ulici," pro změnu uklidňoval on Sakuru.

,,Neboj, tu jejich konzervativnost rušit nebudu," ujistila ho. ,,Ty mi ale ještě něco řekni. Miluješ ještě Sasukeho?" Naruto se nadechl k odpovědi, než si uvědomil že ji nezná. Miluje ho ještě? I to malé objetí včera mu připadalo hezčí než Sasukeho polibky. Pohled na Minatův úsměv ho hřál na srdci víc než černovláskovo v polospánku zašeptané miluji tě. Měl ho rád, nepochybně. Ale lze milovat dva lidi najednou? To nevěděl. Věděl jen, kdo je v jeho srdci na prvním místě a koho nemá šanci získat. Rozhodl se ještě na něco zeptat.

,,Sakuro, jde milovat dva lidi zároveň?"

,,To nevím, nikdy jsem to nezažila," odpověděla mu po menším zamyšlení. ,,Ty jsi na něj nezapomněl, že?" Rozhodně nemyslela Sasukeho.

,,Ne," vydechl. ,,Je to pořád stejné, možná horší. Sakuro, co mám dělat? Budu se s ním každý den vídat a já prostě nedokážu dělat jako že se nic nestalo. Nemůžu se přes to všechno přenést a tvrdit že jsme jen otec a syn. Já... Jsem zoufalej. Stačí abych se na něj jen podíval a..." už nedopověděl. Nechtěl nahlas vyslovit co se mu honí hlavou. Bylo by to totiž o tolik skutečnější, že by asi při první příležitosti zasypal Minata buď haldou výčitek nebo polibků. Nevěděl která možnost by byla horší, i když druhá by byla nepochybně příjemnější. Aspoň do té doby, než by ho jeho otec znovu odmítl a on by musel odejít. A to znovu zažít nechtěl. Jenže jak má zapomenout, když se mu to ani se Sasukem nepovedlo?

Na začátku jejich vztahu se ne jedenkrát přistihl při představách, že vlasy které ho šimrají na tváři při polibku jsou blonďaté. Časem si podobné věci jednoduše zakázal, ale i tak si našli cestu jak se k němu dostat. Nevinné i vášnivé sny ve kterých skoro vždy figuroval on a Minato, se ovlivnit nedali. Nepřipouštěl si to, ale faktem zůstávalo, že kdyby si měl vybrat mezi svým otcem a černovláskem, Minato by vyhrál na celé čáře.

,,Pokud s ním nechceš být v jednom bytě, mohl by jsi jít do toho mého. Jediný problém je, že kdybych ti měla poslat klíče, trvalo by to asi hodně dlouho. Se zbytkem to bohužel moc nepomůžu, protože sama nevím jak bych se zachovala. Nechtěla bych být ve tvé kůži, Naru."

,,To je v pořádku, nic neposílej. Nějak to zvládnu, musím. Budu se prostě chovat jako obvykle ztřeštěně a ono to nějak dopadne. Já totiž taky nemám vůbec ponětí co bych měl udělat." pousmál se Naruto. Ač by se tak nemuselo zdát, rozhovor který právě vedl mu dost pomáhal. Mohl se trochu vypovídat a rozhodně se nedalo říct, že by Sakura byla jen němým posluchačem.

,,A nevíš jestli třeba nezměnil názor?" zeptala se s malou nadějí v hlase Sakura. Nikdy by neřekl, že by kdokoliv mohl takovíto vztah podporovat, ale růžovovláska tak činila. Trvalo jí sice dlouho, než došla k takovému závěru, ale ani když se to dozvěděla, neoznačila svého kamaráda za nechutného člověka kterého by měli zavřít. Po dlouhých, pro Naruta někdy trapných a nepříjemných, se nakonec rozhodla, že chce pro blonďáčka jen to nejlepší a když to má být jeho otec, tak ať je. Věděl sice, že Minato jakožto policista je zásadoví, ale nenapadlo je, že když už se tenkrát dali tak pracně dohromady, tak to prostě utne. Jistě, bylo to protizákonné, v té době dokonce nadvakrát, jelikož Narutovi ještě nebylo osmnáct. Ovšem vypadalo to, že i přes úzkostlivé ohlížení se přes rameno aby nikdo nic nezjistil, by jim to mohlo vyjít. Minato na to měl ale jiný názor.

,,Hodně o tom pochybuju. To by něco udělal, řekl nebo aspoň naznačil." vzdechl Naruto.

,,Podívej, nevím co bych ti mohla poradit, ale neměl by jsi jen tak sedět a utápět se v depresi. Zkus s ním aspoň promluvit, nebo něco, já vážně nevím. Bude lepší vědět na čem jsi a potom plánovat co dál," doporučila mu. Na obou stranách telefonního drátu bylo chvíli ticho, dokud se Naruto mírně nepousmál a nepřetrhl ho.

,,Máš pravdu, zkusím to. Moc děkuju Sak,"

,,Vůbec nemáš za co. Hele nechci být nezdvořilá, ale asi budu muset končit jelikož zítra vstávám. Navíc se divím, že nás to ještě neodpojilo pro nedostatek kreditu." Na to Naruto odtáhl mobil od ucha a šokovaně pootevřel ústa nad čísly značící počet provolaných minut. Tak takoví účet za telefon už dlouho mít nebude.

,,Kso, musel jsem provolat snad už úplně všechno. Tak se měj Sakuro a ještě jednou moc děkuju. Příště mi zase něco povykládáš ty."

,,Měj se Naru."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | Web | 24. října 2013 v 20:07 | Reagovat

no tak jsem zvědavá,co z toho nakonec vyplyne ???
už se nemůžu dočkat pokračování :-D
doufám,že tam bude co nejdřív nějaká AKCE! :D

2 Seiya Seiya | Web | 24. října 2013 v 21:40 | Reagovat

Musím to nějak napínat ne? :D Něco bude, ale co to si budeš muset počkat.

3 Ivanitko Ivanitko | Web | 28. října 2013 v 22:16 | Reagovat

Už se těším, miluji incestní vztahy.

4 Seiya Seiya | Web | 29. října 2013 v 0:17 | Reagovat

Tak to jsme dvě :)

5 Mikasa Mikasa | 5. ledna 2014 v 16:43 | Reagovat

Tak u téhle povídky jsem se i dost nasmála.. "zabiju ho přes telefon" :D kdyby to šlo, tak to by i u mě bylo mrtvých mnoho :D A napsáno je to bezvadně :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama