Nevinná noc 1/2

8. ledna 2014 v 17:20 | Seiya |  Originální
Huh, nějak jsem zapomněla, že mám psát. Zase jsem si poříd jen kreslila. Nah, takže dneska jen polovina jednorázovky, která je ještě ke všemu rozdělená, protože jí dneska nestihnu dopsat. O tom, že by mi někdy blog oznámil překročení počtu znaků si můžu nechat zdát.
Povídka je pro Ann, která úžasně kreslí a prej jí nevaděj perverzní povídky. No, v téhle části nic perverzního není, ale to přijde :D
Varování: Shounen ai (zatím bez omezení, druhá část 15+)




,,Yoshi? Yoshi!" volání mého jména se mi rozléhá hlavou. Útrpně si povzdechnu, nejspíš jsem usnul o hodině. To ten deficit ze včerejška. Zvednu hlavu ze značně nepohodlné lavice a ještě zívajíc začnu lustrovat pohledem okolí. Ovšem namísto učitele můj zrak objeví jen štíhlého kluka opírajícího se o futra dveří. Přesto že mu polovinu obličeje zakrývají zrzavé, až po pás dlouhé vlasy, snadno rozpoznám stopy hněvu v jeho tváři. A jéje, tak tohle vypadá na větší průser než je spánek při hodině.

,,Co tu děláš Aki?" optám se ho mírně rozladěně absolutně ignorujíc fakt že na nás čumí půlka třídy. Ta co nespí. Vlastně se jim ani moc nedivím, Z. svým vzhledem vždy přitahuje pozornost. Ne pokaždé obdivnou, ale reakce několika děvčat (možná dokonce chlapců) zachycená koutkem oka je více než pozitivní.

,,Potřebuju s tebou mluvit," zavrčí zatímco směřuje ke mně. Vážně vypadá jako by měl každou chvíli vybouchnout a to jsme se neviděli nejméně měsíc. Potom si sem nakráčí v takové náladě. Tak to zase ne, nebude se mnou zacházet jako s hadrem.

,,Mám hodinu, počkáš," odbudu ho a otočím se ke své práci. Má už sice hotovo, ale těch pár minut do zvonění klidně ještě můžu předstírat nějakou činnost. Jenže výhled na mou kaligrafii mi zastíní spousta mrkvově oranžových vlasů. Aki se přese mě nahnul, takže to teď vypadá, že mám místo svých krátkých hnědých vlasů ty jeho.

,,Hm, nic moc," dostane se mi po chvíli hodnocení shora. Zatnu zuby a jen silou vůle se přinutím nepraštit ho. Zrovna na tomhle dělám už několik dní a on si jen tak přijde mi to zkritizovat. Kdyby tomu aspoň rozuměl, ale on to dělá jen proto že je nasranej. Navíc já mu nic neprovedl, pokud se dobře pamatuji.

,,Vypadni za dveře a drž klapačku, buď tak laskav." Odolám nutkání škubnout ho za vlasy a začnu se věnovat dolaďování detailů mého dílka. Aki naštěstí, s na mou adresu mumlanými urážkami, odejde a zakotví nejspíš někde na chodbě.

Po pěti minutách ignorace mích spolužáků a jejich všetečných otázek, konečně přileze učitel aby nám oznámil konec. Počkám až se přežene lavina zdrhajících studentů a teprve potom taky vypadnu. Cestou Akiho nikde nevidím, narazím na něj až skoro u nádraží. Zřejmě šel napřed. Sladím s ním dosti rychlý krok a sám začnu konverzaci. Pokud se tomu tedy tak dá říkat, už od začátku je mi jasné že to skončí hádkou. Asi to teď vypadá, že jsem pěkně špatný kamarád, když ho provokuju namísto abych se zajímal jestli se mu něco nestalo. Jenže on i celý náš vztah je trochu zvláštní.

,,Takže já jsem podle tebe idiot jo?" Napadne mě, jestli jsem to nepřehnal. Tváří se jako bůh pomsty a má očividně co dělat aby se mnou neprásknu o nejbližší zeď. Ale konec konců, aspoň se mu uleví.

,,Přesně," potvrdím mu bez sebemenšího zaváhání. Momentálně se opravdu jako idiot chová, tak proč mu to vyvracet. V tu chvíli se moje předtucha o tom, že můj obličej velice brzy pozdraví s betonem potvrdí. Zasyčím bolestí, ale na slovní reakci mi prostor nezbude. Aki mě přišpendlí ke zdi aby mě následně začal bezohledně líbat. Ne že by se mi to hnusilo, ale líbit si to nenechám. Zaberu a oddálím ho od sebe jen na tak potřebnou vzdálenost, aby mohl bez problémů schytat facku. A pořádnou. Potom ho bez nějakých keců, či snad hysterického výlevu na jeho adresu, popadnu za ruku a prakticky ho dotáhnu do právě přijíždějícího vlaku. Pošťouchnu ho do prvního prázdného kupé a zavřu za námi dveře.

Aki je dost zvláštní člověk, co se emocí týče. To mi jen potvrdí téměř neslyšný vzlyk. Vydechnu a přisednu si k rudovláskovi, který má hlavu schovanou v dlaních. Lehce ho obejmu a přitáhnu si ho k sobě.

,,Aki," zašeptám a jemně mu volnou dlaní vjedu do vlasů. Začnu mu je pročesávat prsty, snažíc se ho uklidnit i když to zatím moc nepomáhá.

,,Co se stalo?" Popravdě jsem měl tušení, že to takhle dopadne už když jsem vycházel ze školy. Jednou jsem ho už takhle rozčíleného viděl, tenkrát mě ovšem jen docela dost dobil. Později se málem zhroutil a vylezlo z něj, že mu umřela sestra. Tentokrát to ale vypadá na něco jiného.

,,P-promiň," zamumlá mi do košile, kterou křečovitě svírá v prstech.

,,Omlouvat bych se měl já, za tu facku. Ale to teď není podstatné." trochu zvýším hlas, jelikož se vlak začne rozjíždět. Aki chvíli nic neříká, jen tiše pofňukává.

,,Seb-bastian," dostane ze sebe jediné slovo, než propukne v opravdový pláč. S konejšivými slovy si ho vytáhnu na klín a začnu mu třít záda. Takže se nejspíš rozešel s přítelem. Nečekal bych, že ho to tak sebere, ale ani mě nenapadne se mu začít posmívat. Nejspíš jsem se jednoduše spletl v jeho citech.

,,To je mi moc líto." Chvilku mlčím a přemýšlím co říct, abych ho utěšil a zároveň jeho bývalého neurazil. Jestli ho vážně miloval, asi by ho nepotěšilo, kdybych začal o tom jaký je Seb vůl. Což je, rozejít se s někým takovým jako je Aki. ,,Mám za ním dojet a ukázat mu co se stane, když ti někdo ublíží?" Jen němě zavrtí hlavou a dál používá mou košili jako kapesník. Nevypadá, že by v nejbližší době měl v úmyslu přestat.

,,Aki, bude to dobré. Jsem tady s tebou." přejdu opět k utěšování. Nemá cenu vyzvídat, když nemůže mluvit. Vlak zastaví na další zastávce, ale naštěstí si k nám nikdo nepřisedne. Taky jsem všechny okolo procházející počastoval pěkně nemilým pohledem. Když se znovu rozjedeme, Aki už se zdá aspoň trochu klidnější. Začne mi něco huhlat do hrudi, takže se k němu musím ještě víc přitulit abych ho slyšel. Stejně se ke mně tiskne jako bych byl jeho poslední záchranné lano.

,,Řekl... mi, že vypadám j-jako holka a on, že nebude chodit s... s transkou." Pro sebe se zamračím, ten bídák by zasloužil přes držku. Nazvat někoho transvestitou sice není urážka, ale Akiho se tyhle věci dost dotýkají. Navíc on nevypadá jako dívka, i když momentálně by se o tom dalo polemizovat. Obyčejně se chová jako normální kluk a abnormálně dlouhými vlasy. Sice je dost náladový a ve chvílích jak je tahle nepředvídatelný, ale nikdy bych ho nenazval transkou.

,,Ten debil..." ujede mi, přesto že jsem si slíbil nenavážet se do něj. "Aki, někdo takoví si tě nezasloužil."

,,Vždyť má pravdu! Jsem jako sle-slečinka co se přišla vyplakat kamarádovi na rameno. Musí ti být ze mě na nic," začne se vrtět, ale já ho od sebe nepustím. Ne dokud bude pořád plácat hlouposti o tom, jak je špatný.

,,Kolikrát ti mám ještě opakovat, že nejseš žádná puberťačka, od který kluk radši utek," vydechnu mu do vlasů, když sebou přestane cukat. ,,Sebastian je prostě slepej, když si to myslí. To že máš dlouhý vlasy a líbí se ti kluci z tebe nedělá holku. Sám jsi to říkal," počkám až lehce pokývne hlavou. ,,A co se týče toho pláče," ohrnu mu vlasy z obličeje a konečně po pár minutách mu vidím do tváře. " od toho kamarádi jsou ne?" řeknu těsně u jeho ucha, i když díky hluku vlaku to zní spíš jako šepot.

Aki se na mě ještě chvíli nedůvěřivě dívá, než se sklopí hlavu a, doufám že dnes naposledy, popotáhne. Opatrně mu položím ruku na temeno hlavy a jemným tlakem ji dostanu na mé rameno. Jelikož Aki nic nenamítá, nechám ji tam a hraju si s jednotlivými prameny jeho rezatých vlásků.

,,Omlouvám se za... no za tu pusu. Asi ti to bylo dost nepříjemný," mluví se zavřenýma očima, ale tváří se už uklidněně.

,,Vážně by jsi měl někdy používat mozek," zasměju se, načež Aki pootevře jedno oko. "To, že nejsem gay neznamená, že bych se kvůli tomu měl zbláznit." Dál se usmívám nad jeho trošku nechápavým výrazem. Nedivím se mu, on si o mě myslí kdoví jakej nejsem heterák. Známe se ze základky a já odjakživa jevil zájem jen o holky narozdíl od něho. Poslední dobou, je tomu asi rok, jsem ale začal pokukovat i po klucích. Nikdo to neví. Ne, že bych se za to styděl, ale zatím jsem s žádným nic neměl, tak proč vyřvávat do světa, že jsem bi? No, možná by se naskytlo víc příležitostí.

,,Někdy jsem vážně rád, že jsou i lidi jako ty," konečně mi vrátí mírný úsměv. Chci ještě něco říct, ale zrovna v tu chvíli do potemnělého kupé vejde průvodčí. Vzhledem k tomu, že se rudovlásek ani nehne, sáhnu mu do zadní kapsy džínsů, jelikož mě nenapadá jiné místo, kde by mohl mít jízdenku. Vyhrabu ještě svoji a nechám je orazítkovat. Aki vypadá, že snad spí, ale to mi přijde divné.

Postarší paní odrázuje pryč. Než stihnu do Akiho šťouchnout zda spí, otevře oči. Eh, to má zase znamenat co?

,,Všimla jsi, že jsem kluk?" Podívám se na něj jako na blázna, než mi dojde co si zase myslí. Ten cvok se na ni neotočil, aby s myslela, že mi na klíně sedí dívka. No potěš koště a já si myslel, že už to pochopil.

,,Ty jsi ztracenej případ," obrátím oči v sloup.

,,Nechtěl jsem, abys o tobě myslela, že jsi na kluky. Není to nic příjemného," sklopí hlavu tak aby mi neviděl do očí a kouká někam na své ruce.

,,A co by mi bylo po tom? Je to cizí člověk, ne naše homofobní učitelka," jeho myšlenkové pochody jsou pro mě stále velkou neznámou. Vážně, kdyby to udělal někde na veřejnosti, ale takhle...

,,Mohlo by se to nějak roznýst a..." ani ho nenechám domluvit, ten kluk všechno moc řeší.

,,Klidně můžu zítra celý škole říct, že mi seděl na klíně kluk a bude mi to jedno. Měl by jsi myslet víc na sebe," dodám ještě.

,,Ty jsi se zbláznil," zvedne ke mně zrak a vykulí oči. No možná, ale do... Kruci, to jsem si ani nemyslel. Je to kamarád a právě ho odkopl kluk. Takže tyhle myšlenky jsou od teď tabu, totálně.

,,Aspoň bych měl víc nabídek," bezelstně se usměju a nepřestávám pobaveně sledovat jeho roztomile nechápaví výraz. Neříkal jsem, že s těma myšlenkama přestanu?

,,Ale... Vždyť si říkal, že nejsi na kluky," evidentně mu to nedochází.

,,Nikdy jsem netvrdil, že jsem stoprocentní hetero." Jeho tvář se postupně vyjasňuje, jak mu konečně všechna ozubená kolečka zapadnou na správné místo. No vida, ani to netrvalo tak dlouho.

,,Proto ti to nevadí..." zašeptá, náhle ke mně o něco víc přitulen než před tím.

,,Myslím, že i kdybych koukal jen po exemplářích opačného pohlaví, by mi to nevadilo. Ale ano, pro to," cvrnknu ho do nosu. Usměje se na mě a spokojeně mě obejme. Nebo mi to aspoň tak přijde. Bohužel ho od sebe musím jemně odtáhnout, vlak začíná brzdit.

,,Vystupuju ospalče. Nebo půjdeš se mnou?" zeptám se ho s malou nadějí v hlase. Dlouho jsme si jen tak nesedli třeba k filmu a nekecali. Jenže Aki to má dost daleko, jede až na konečnou a už tak je dost pozdě. Podle řídké tmy musí být kolem šesté. Pokud by teď nevystoupil dostal by se domů po osmé. Takže asi nic.

,,Jedině bys musel přemluvit tvojí mamku, aby mě u vás nechala přespat. Doma mě nečekají, měl jsem bejt u... Sebastiana." Jeho jméno vysloví tak nějak zvláštně chladně. Ne znechuceně, ale ani bolestivě. Eh, zrovna v tom bych se neměl rejpat.

,,To dám, nejsi přeci holka," mrknu na něj. Matka by řádila, přivést si domů bez ohlášení holku na noc, zvlášť když je doma. No, tohle nebude velkej problém. ,,Pojď, nebo budu muset spát já u tebe," aniž bych ho ze sebe skopal, přehodím si popruh od brašny přes rameno a vezmu ho do náruče.

,,Hej, co to má bejt? Pusť mě!" začne se řehtat, za což jsem rád. Vykormidluju s ním na chodbičku a se společným smíchem se doploužíme až ke dvířkám. Tam už ho musím chtě nechtě postavit zase na zem, nevím jak by jsme otevřeli dveře, natož jimi prošli.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 QGAnna QGAnna | 8. ledna 2014 v 17:38 | Reagovat

jéé, ještě, ještě! :D napíšeš mi o nich i knížku? ^-^

2 Seiya Seiya | Web | 8. ledna 2014 v 17:49 | Reagovat

[1]: Bude, bude :) Musíš chvíli počkat. A knížku asi těžko, kdo by to vydal? :) Děkuji ^^

3 Ivanitko Ivanitko | Web | 8. ledna 2014 v 20:26 | Reagovat

Zajímavé charaktery. Bylo to plné překvapení a zvratů. Postavy neznám, ani jsem si tam vyjímečně nikoho nedoplnila z Naruta. Nicméně jsem zvědavá co s nimi máš jako v plánu. To mi není tak docela jasné. Ale abych se ještě nedivila.

4 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | Web | 9. ledna 2014 v 21:00 | Reagovat

yoooooooosh!!!!!
víš o tom, že tě zbožňujuu? :3
to je totálně sugoi :3 ♥
další další další!!!

5 Seiya Seiya | Web | 10. ledna 2014 v 21:39 | Reagovat

[3]: Že bych napsala něco s aspoň trochu odlišnými charaktery? Tak doufám, že si to nepokazím druhou částí, momentálně jsem kousek před koncem a mlátím hlavou o klávesnici. No plány nijak závratné, je to jednorázovka, ale uvidíš.

[4]: *červená se* No teď už to vím :D Arigato, snažím se :)

6 kilia ice kilia ice | E-mail | Web | 3. února 2014 v 16:57 | Reagovat

Supér. Tvoj blog milujem :-D  :-)  8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama