Krvavý úplněk - 3.část

10. února 2014 v 15:38 | Seiya |  FanFiction
Měla jsem to dopsané už o půl sedmý (páč ve vlaku se skvěle píše, pokud vedle vás tedy nesedí zvědavec co vám čte yaoi přes rameno :D), ale ve škole jsem se nedostala k netu. Takže vydávám teď a jdu se vrhnout na Zakázanou lásku :)



Motá se mu hlava a to ušel sotva pár desítek metrů. Rozostřené vidění a bolest v noze mu brání v chůzi, ale on musí pokračovat. Neví jak moc vlkodlaka praštil, tudíž se musí dostat co nejdál. Toho se mu ale jen stěží podaří docílit, neboť s každým dalším metrem je došlapování na levou nohu bolestivější. Opře se o jeden z kmenů, jen na chvilku aby ulevil levačce a trošku se vydýchal. Po pár vteřinách se ač nerad odlepí z místa a chce pokračovat. Jako naschvál však zakopne.

,,Sakra." Zapře se o ruce, avšak znovu vstát už nezvládne. Nohy ho nejen že bolí čím dál tím víc a už obě, ale pomalu v nich přestává mít vládu. Levou už nedokáže vůbec donutit ke spolupráci. Nikdy mu přesně neřekli jak funguje kousnutí vlkodlaka hlavně také proto, že málo který upír byl kousnut jinam než do krku. Což znamená okamžitou smrt. Ovšem tohle je jako pomalu se šířící jed, přesto že na normální lidi takto nepůsobí.

Zkusí se dostat na nohy pomocí stromu, na který by následně vylezl ale ani to se mu nepodaří. Tímhle tempem nemůže přežít do rána, vlkodlačí kousnutí působí až příliš dobře. Vzdá pokusy o postavení se a raději si urve kus trička, kterým si zaškrtí nohu. Možná to vůbec nepomůže, ale zkusit to musí. Nic víc co by mohl s ránou udělat ho nenapadne a tak zkusí jedinou věc co mu v současné situaci zbývá. Ani se nepokusí nejdříve po čichu zjistit, kterým směrem by se tak mohla jeho skupina nacházet, nejspíš by nic nezjistil.

,,Neji! Sasuke!" zakřičí tak nahlas jak to jen dokáže, každé jméno na jednu stranu. Ti dva mají nejlepší sluch ze všech, jsou přeci čistokrevní. Pokud jsou někde poblíž, mohli by ho slyšet. On si ale moc dobře uvědomuje, že dost pravděpodobně utekli do bezpečí.

,,Hinato!" spíš jen zavolá než zakřičí přímo před sebe, těsně před tím než se mu zamotá hlava natolik, že ztratí vědomí.



,,Měl zatracené štěstí,."

,,To ano, většina by to ani s pomocí nepřežila."

,,J-jak dlouho potrvá než se vzbudí?"

,,Nevím."

Hlasy se stanou zřetelnějšími do takové míry, že Kakashi pozná posledního z promlouvajících. Musí tu někde být Tsunade, což znamená i přítomnost v sídle. Nejspíš není mrtví, jen hrozně unavený a pořád ho šíleně bolí levá noha.

Otevře oči a chvíli nevidí nic než temný strop. Po pár vteřinách se mu do zorného pole dostane něčí obličej, musí na něj pracně zaostřit aby rozpoznal kdo ho pozoruje.

,,Už se probral," zamumlá Neji a znovu se od něj odtáhne. Namísto jeho hlavy se k němu přiblíží jiná, blonďatá. Takže je skutečně zpět v sídle, Tsunade je už hodně stará upírka a ven prakticky nevychází. Sice pořád tvrdí, že jí není víc než sto, ale Kakashiho by nepřekvapil pětinásobek. Tedy, nevypadá na to, ale její občasné výlevy o dobách minulých jsou více než dostačující důkaz.

,,Jak se cítíš?" zeptá se žena. Stříbrovlásek se chce nejprve posadit, ale moc dobře mu to nejde. Naštěstí mu někdo pomůže a on se znovu opře o čelo postele. Tentokrát má ovšem výhled na osazenstvo místnosti. Kromě dvou co už již zahlédl je tu už jen Hinata sedící nedaleko, která si ho se skousnutým rtem bedlivě prohlíží.

,,Jako by mě kousl vlkodlak," odpoví popravdě. Jinak se to ani popsat nedá. Hlava se mu pořád mírně motá, ale podstatně méně než v lese. ,,Jak jsem se sem dostal?" optá se raději na to co ho zajímá momentálně nejvíc.

,,Sasuke tě zaslechl a já se pro tebe vrátil," ozve se Neji neutrálním tónem. Nevypadá, že by to považoval za bůh ví co, i když si musí uvědomovat, že mu zachránil život.

,,Děkuju," řekne Kakashi upřímně. Ví, že neměl povinnost se pro něho vracet do lesa, kde mohl ještě řádit vlkodlak. Vlastně ho spíš ve vlastním zájmu měl nechat osudu. Neji byl vždycky trochu zvláštní, alespoň co si on pamatoval. Říká se, že dokud nepotkal nějakého kluka, byl stejný jako ostatní upíři. Pravda, pořád mu nedělá problém zabíjet lidi, ale jeho způsoby už jsou jiné.

,,To byla samozřejmost. Já děkuju za Hinatu," kývne na plachou tmavovlásku. Ta také něco zamumlá. Nepochybně to byly slova díků, ale velice tiše pronesená a Kakashiho sluch ještě není bezchybný.

,,Děkovat si můžete potom. Ty teď potřebuješ spát a vy by jste měli podat hlášení o misi," s těmi to slovy vyžene Tsunade dva z Hyuugů a sama se vrátí ke Kakashiho posteli. Následuje několika minutový výslech a ujištění, že bude v pořádku. Stříbrovlasý se ani neptá jak ho zachránili, nějak nemá energii. Jakmile ho blondýna nechá být, upadne do říše snů.

Dva dny od úplňku, které Kakashi povětšinou prospal jsou pryč a on je konečně propuštěn z místnosti, kterou tak honosně nazývají nemocničním křídlem. Nejprve obejde pár důležitých lidí, aby se mohl po půlnoci bez větších potíží a několika dalšími upíry v zádech proplížit ven. Sice by měl ještě odpočívat, ale vůbec na to nemá náladu a hlavně potřebuje vidět Iruku. Od nikoho totiž nezaslechl nic o tom vlkodlakovi, co ho napadl.

Pokud si dobře pamatuje, po úplňku si domluvili sraz u nedalekého vodopádu. Je to spíš malý vodopádeček, ale dobře chráněný ze všech stran a přes neustálí šum vody je zatěžko odposlouchávat. Přesto se tam nemůžou scházet příliš často, každodenní výlety na jedno místo by vzbudili pozornost.

Cesta mu trvá déle než je obvyklé, i přes pravidelné dávky upíří i lidské krve ho pořád pobolívá noha. Už to však není nic závratného a během dvou hodin je na místě. Zastaví se na skalce z boku vodopádu odkud je nejlepší výhled a během pár sekund uvidí svého kamaráda. Leží na trávě z druhé strany jezírka a zjevně spí. Jinak by ho totiž už dávno zaslechl.

Kakashi si přeměří vzdálenost mezi ním a druhým břehem, nebude to více než pět metrů to by měl zvládnout. Jen si musí dát pozor aby se nesklouzl, koupat se nechce. Couvne o pár kroků dozadu, rozeběhne se a po pár vteřinách letu ladně dopadne na druhý břeh. Což nejspíš konečně probudí Iruku, který se okamžitě postaví do bojové pozice a až poté zjišťuje koho proti sobě má.

,,Já si naivně myslel, že by si tu na mě snad mohl čekat a ty si tu zatím sp-" Začne Kakashi s úsměvem, ale zmlkne jakmile je silně stisknut v náručí.

,,Ty jsi... Bál jsem se, že..." zamumlá mu Iruka do hrudi cosi ne moc srozumitelného, ale stačí to k tomu, aby ho Kakashi pochopil.

,,Vždyť to není poprvé co jsem se trochu zpozdil," pronese klidně Kakashi. Opravdu chodí hodně často pozdě, někdy dokonce vůbec nepřijde. Ne že by se mu nechtělo, jen nestíhá. Iruka se na něj i přes ujištění, že mu nic není pořád tiskne. Má štěstí, že je doslova přejedený jinak by ho takhle objímat nemohl. Teď je to ale v pořádku, jeho instinkty se ozývají jen slabě. Vlastně je to celkem příjemné, držet někoho v náručí.

,,Probudil jsem se s tvou krví v puse, víš jak jsem se cítil?" zvedne k němu hlavu mladší, ale pořád se nemá k tomu, aby ho pustil. Kakashi si rozhodně nehodlá stěžovat, málokdy se mu poštěstí být u něj aniž by se musel v jednom kuse vrtět a potlačovat svůj lovecký pud.

,,No asi šťastně, když mě teď hodláš umačkat k smrti," neodpustí si stříbrovlasý. Iruka jako na povel zrudne a odstoupí od něj na dva kroky. Najednou mu dojde, že jeho reakce byla přehnaná nebo přinejmenším příliš dlouhá. Proč ho hned nepustil, když už ho nutně musel obejmout?

,,Co jsem ti udělal?" zeptá se, aby odvedl řeč jinam s pohledem zapíchnutým do země. Musel ho kousnout, ale nemohlo to být vážné to už by tu nestál. Přesto se cítí hrozně a to že si to nepamatuje je možná ještě horší.

,,Nic zvláštního, jen jsi se chtěl přetahovat o mou nohavici." Hnědovlásek trochu zvedne bradu, aby si mohl prohlédnout spodní polovinu Kakashiho těla. Když to teď Kakashi řekl, všimne si jak přenáší váhu na pravou stranu. Ale stojí a očividně i chodí jinak by se sem nedostal.

,,Budeš v pořádku?" Znovu zvedne zrak, chce vidět zda nelže. Většinou bývá vlkodlačí kousnutí smrtelné, i když teď to tak nevypadá.

,,Jsem, sotva jsi mě škrábl," pousměje se Kakashi. Sice situaci trochu zlehčuje, ale vážně už mu nic není. Tedy skoro. Rozhodně nemíní vykládat Irukovi jak v lese málem umřel. Nevyčítá mu to, nevěděl o sobě tak nemusí mít povědomí ani o tomhle.

,,Nelži," zamumlá Iruka a znovu uhne pohledem. ,,Kakashi, já se vážně omlouvám. Nechtěl jsem-"

,,Vždyť já vím," udělá k hnědovláskovi krok a položí mu ruku na rameno. Ač na to většinou nemyslí, tělesný kontakt mu často chybí byť třeba jen ve formě objetí. ,,Nemůžeš za to." Omlouvat by se možná měl i on, kvůli té bolesti, kterou mu způsobil stříbrem. Jenže Kakashi nechce mladšího vyděsit ještě tvrzením, že měl tak velkou sílu až na něj bez použití stříbra nestačil. Normálně je Iruka slabší než on, konec konců Kakashi je upírem neustále, ale o úplňku je jeho síla děsivá.

,,Neměl jsem tu být, můžu si za to sám," ujistí Iruku ještě než znovu stáhne ruku z jeho ramene.

,,A proč jsi tu vlastně..." nedopoví a prudce trhne hlavou do strany. Kakashi se rovněž podívá tím směrem, přesto že nic necítí ani neslyší. Jeho schopnosti jsou pořád ještě částečně otupeny, jak se jeho tělo vzpamatovává ze zranění. Avšak Iruka bezpochyby slyší něco podezřelého, jinak by se netvářil takhle. Kakashi ani nedutá, jen křižuje zrakem řadu stromů a snaží se mezi všemožnými pachy rozpoznat upíra nebo člověka. S druhým případem by si lehce poradili, prostě by se přesunuli, ovšem příslušník Kakashiho druhu by byl problém.

,,Zjistil jsi něco?" otočí se Kakashi po neúspěšném hledání na Iruku, který se netváří právě vesele.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivanitko Ivanitko | Web | 10. února 2014 v 21:53 | Reagovat

Jé, Iruka je tak roztomilý. Ještě, že Kakashi tak nacucaný. Stejně si myslím, že ho jednou kousne. No každopádně je teď někdo nachytá - jestli upír či druhý vlkodlak. To se pozná příště.

2 Kameko Kuroi Kameko Kuroi | Web | 11. února 2014 v 16:16 | Reagovat

No, vzhledem k tomu, že toto je jediný pro mě přijatelný pár s Kakashim, tak se mi to moc líbí...upíři a vlkodlaci...no Iruka je roztomilý (jako delfín) a Kakashi je prostě Kakashi...obdivuju to, že umíš zachovat charakter...těším se na další části... :-D

3 Seiya Seiya | Web | 11. února 2014 v 17:41 | Reagovat

[1]: Náramně se mi ta léčba krví hodí k jejich sbližování, či? :D No zbytek se uvidí, možná není dobré říkat každopádně :-D

[2]: Ach jo, já nechci psát roztomilého Iruku :D Když on si o to říká. A asi sis spleta povídku, já a zachovávat charaktry, pf.
A zajímá mě, proč je Iruka s Kakashim pro tebe jediný přijatelný.

4 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | Web | 11. února 2014 v 21:17 | Reagovat

sugoi sugoi sugoi!!!
viš o tom, že píšeš čím dál líp? :333
hm, tohle mi bodlo...skvělá bolístka na totálně podělaný dny :P :3

5 Seiya Seiya | Web | 11. února 2014 v 21:45 | Reagovat

[4]: Jej, tak to děkuju :) No asi se to maličko zlepšilo.
Tak doufám, že to bude jen lepší ^^

6 a2l a2l | E-mail | Web | 19. února 2014 v 11:22 | Reagovat

Taky by se mi šiklo takové objetí *uslintává z přihozeného obrázku* Iruka je takovej roztomilouš, aww... Už teď se těším na další díl! *o*

7 Seiya Seiya | Web | 19. února 2014 v 20:56 | Reagovat

[6]: Že jo? Já chcu taky :) Dokonce jsem ho už začla psát, tahle povídka mě baví ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama