Sasukeho poprvé, podruhé a potřetí - RPG (ItaSasu)

6. února 2014 v 18:30 | Seiya |  FanFiction
Dlouho jsem se neozvala no, neptejte se proč. Ale makala jsem, zvlášť na tomhle. Je to moje první rpg yaoi, ale myslím, že jsme se na tom dost vyřádili. Psali jsme jí s Kameko (jsi boží ^^) a stále ještě píšeme. Je to ale nehorázně dlouhé a o čem to je zjistíte z názvu :D
Já píšu Sasukeho (jemuž jsem zmrvila charakter, damn) a Kameko tedy Itachiho. Mějte se mnou slitování, kazím jí to :D Tak první část zde ^^
PS: Bloglovin pořád nefaká, takže nevím jak to bude s mým komentováním.


Sasuke: *Nervozně poklepává prsty o lavici, už by mělo zvonit a on se dnes nemůže dočkat konce vyučování. Itachi by ho dnes měl přijet vyzvednout, pokud na to tedy nezapomněl. Konečně zazvoní a on rychlostí blesku vyletí ze tříd, málem že se ani nerozloučí.*

Itachi: *Opřený o malou zídku u vchodu do školy vyčkával svého malého brášku. Očekával, že vyjde mezi posledními s tím svým klasickým výrazem a proto jej velmi překvapilo, že ze školy vyšel téměř jako první.*

Sasuke: *Před školou se začne rozhlížet a po sotva pár vteřinách spatří svého bratra jen pár metrů od něj. Málem se usměje, je rád že na něj Itachi nezapomněl, ale včas si uvědomí jak by to u něj vypadalo. Obvykle se nesměje, ale v přítomnosti jeho bratra se to často mění. Pomalu zamíří směrem k němu, nechce vypadat příliš natěšeně.*

Itachi: *Jeho plány na vlídný úsměv přeruší výraz se kterým jeho bratr přišel. Vypadá to,že se mu něco stalo, jak ho zná, má tento výraz vždy když se musí přetvařovat. Třeba pro něj neměl jet, třeba by raději šel sám*

Sasuke: Ahoj Itachi. *Pokusí se vyslovit s pokud možno nezájmem v hlase, nedochází mu že by to s tím chladem mohl přehánět. Jenže on se bojí, co by se stalo, kdyby Itachi zjistil co k němu cítí. O zákony se nestará, ale nechtěl by o něj přijít.* Jedeme někam nebo... *Nechá otázku vyznít do prázdna.*

Itachi: Ahoj, jestli chceš můžeme k jezeru...*Smutně se na něj podívá, je mu líto, že jeho malý bratříček, který se stále jenom smál se ztratil. Mohl za to on? Projevil snad své city? Dával si pozor, ale možná mu to uklouzlo. Zákony, které jim umožňovali žít v míru, je brzdí. A ty zákony se musí dodržovat. Sasuke se to nikdy nesmí dozvědět*

Sasuke: Fajn. *Pokrčí rameny, ale vlastně se celkem těší. Poslední dobou se Itachimu vyhýbal, ovšem jeho přítomnost mu dost chybí. Možná to s tou opatrností přehání, nechce o brášku přijít, ale sám ho od sebe odstrkuje. Zkusí s tím něco udělat, aspoň trošku.* Necháš mě řídit? *Pousměje se, moc dobře ví, že nemá řidičák.*

Itachi: *Neměl by, to ví, ale ten jeho pohled se nadá přehlédnout. Ví že ho jen využívá, ale stejně se podvolí. Když už nemůže porušit zákon, který by on sám chtěl, proč neporušit zákon, který chce jeho bratr?* KDYŽ BUDEŠ OPATRNÝ...*Snaží se dát do hlasu tu největší lhostejnost, ale nejde mu to. Je v tom až po uši...*

Sasuke: *Poloúsměv mu z tváře nezmizí.* Samozřejmě. Díky onii-chan. *Na koncovku chan dá malý důraz, ale pak už se rychlejším krokem vydá k autu. Těší se, sice ještě ze zákona nesmí, ale jezdí rád. Sice ne vždy podle předpisů, avšak ty mu bratr jen těžko dovolí dnes porušit.*

Itachi: *Proč se tak usmívá, Itachi je zmatený. Chce ho snad zabít? Dojde k autu a sedne si na místo spolujezdce. MILUJE, když jej oslovuje onii-chan, připomíná mu to staré časy.*

Sasuke: *I když... opatrný může být i když pojede trochu rychleji. Ve městě ne, ale k jezeru nejezdí moc lidí tam by mohl trochu přidat. Možná proto se usmívá, ale jakmile si to uvědomí, zatváří se zase normálně. V duchu si ještě vynadá, že musí vypadat divně. Měl by se naučit pořádně ovládat a ne si jednu chvíli tvrdit, že se bude chovat co nejchladněji a najednou se začít usmívat a říkat jeho bratrovi jako by mu bylo pět. Připoutá se a nastartuje. Tohle bude zábavná jízda.*

Itachi: *Připoutal se a pozorněji si prohlédl bratra. Něco se stalo, něco co mu působí štěstí, protože se ještě před chvíli usmíval jak měsíček na hnoji. Možná si našel dívku, nebo chlapce. Těžko říct, Sasuke nikdy nebyl moc sdílný. Nevěděl jak ho to napadlo, ale dostal nutkání pohladit bratra ve vlasech. A to taky udělal.*

Sasuke: *Už se chce rozjet, když se krajem jeho zorného pole něco mihne a vzápětí ucítí něco ve vlasech. Trošku sebou cukne, nečekal to.* Co to... *Nějak mu došli slova, Itachi se ho moc často nedotýká. Pravda, ne že by se nechal, ale stejně to na něj působí jako zásah elektrickým proudem. Až pozdě si uvědomí, že se mu do tváří nahrnula červeň, ale stejně rychle odvrátí hlavu. Třeba si toho Itachi nevšiml, ovšem není to moc pravděpodobné. Aspoň není jediný kdo se tu chová divně, no.*

Itachi: * Ani si neuvědomoval že má stále ruku v Sasukeho vlasech a jen se nechal unášet silou okamžiku, když auto zrychlilo. Teprve pak otevřel oči, které podvědomě zavřel, všiml si jeho červených tváří a ruku chtěl stáhnout, ale nešlo to. Auto se upokojilo a jeho ruka byla stisknuta v té bratrově. Nevěděl zda má v tomto gustu hledat něco víc, uvědomil si ale, že řízení jednou rukou je velmi nebezpečné. Chytl tedy bratrovo zápěstí a ruku mu položil na volant. To, že zničil tak krásnou chvíli už nedomyslel...*

Sasuke: *Zatvrzele zírá na silnici a celkem marně se snaží zbavit se svého červenání. Nechápe Itachiho chování. Proč ho pohladil? Možná by se to dalo nějak rozumně vysvětlit, ale tu ruku měl v jeho vlasech dlouho. Ne, že by to bylo nepříjemné, ale jak mu ji potom položil zpátky na volant... Je to divné. Ale teď se ho na to nebude ptát, ani za nic. Raději zařadí na vyšší stupeň a jelikož jsou už za městem trochu přidá. Rychlá jízda ho snad přivede na jiné myšlenky.*

Itachi: Sasuke stůj! *Nikdy neměl rád rychlou jízdu a tohle bylo vysoko nad povolenou rychlosti. Naštěstí už byli skoro u jezera, které viděl z okénka. Potřeboval se ochladit, urovnat si myšlenky a chování vrátit zas do starých kolejí. Přeci se po 3 letech nepodřekne. Z jeho myšlenek jej vytrhlo až zbrzdění. Byli u jezera.*

Sasuke: Copak, nevěříš mi? *Trochu ho popíchne, ale zpomalí až nakonec úplně zastaví. Itachi byl vždycky ten zodpovědný, takže se mu ani nediví. Jenže on je pořád ještě puberťák a pravidla vždy dodržoval jen tak napůl. Vystoupí z auta a trochu se protáhne. Svítí slunce a tak chvilku zůstane v pozici s rozpaženýma rukama a natočenou tváří k obloze.*

Itachi: * Následuje Sasukeho ven z auta a na nic nečekajíc si začne stahovat tričko, které letí na měkkou zem společně s kalhotami a spodním prádlem. Na nic nečeká a skočí ukázkovou šipku do vody, která je velmi studená. Ochladit však nemůže jeho horké myšlenky, napadajíc ho u sledování Sasukeho nahého těla, které se pozvolna pohybuje vodou k němu.*

Sasuke: *Otevře oči, ale vzápětí by si nejraději nafackoval. I když... Pohled na Itachiho skákajícího šipku vlastně stojí zato. Určitě ano. Jelikož je horko, sám se svlékne a na rozdíl od jeho bratra pomalu vejde do vody. Nemá zájem si zničit účes s nímž se každé ráno patlá. Moc si to sice nechce připustit, ale přeje si aby si ho Itachi všiml a proto si tak zakládá na vzhledu. Ale moc dobře ví, že to není možné, aspoň ve smyslu který on chce.*

Itachi: * Kdyby voda nebyla tak studená, jistě by na něm bylo poznat vzrušení, které způsoboval byť jen jeden pohled na bratrovo tělo. Na jeho vlhký hrudník a široká ramena a pracně upravené vlasy. A snad by se mohl vymluvit na studenou vodu, která zatemnila jeho racionální mysl a dovolila mu k bratrovi dojít blíže a zcela nepochopitelně jej obejmout kolem boků, přičemž si jej nadzvedl do náručí.*

Sasuke: *Překvapeně vyjekne, když ho Itachi zvedne. Jestli byl před tím zmatený, tak teď nechápe už vůbec nic. Zvedne hlavu a nechtíc se tak ze vzdálenosti pouhých několika centimetrů podívá bratrovi přímo do tváře. Vzápětí chce uhnout, ale namísto toho na něj beze slova hledí. Nepohne se, nějak nemůže... Pevné tělo na kterém dá se říci sedí mu dostatečně zaměstná mozek, který není schopný dát nějaký povel k pohybu.*

Itachi: Nesmíme.... * jediná věta, která oba vystihuje. Milují sem ale nesmí, chtějí svá těla, ale nesmí, chtějí jen polibek, ale to jim je zakázáno. Stačí jediná věta a oba pochopí city toho druhého. Celou dobu jsou na tom stejně. Celé jiskření a napětí mezi nimi spělo k tomuto okamžiku. Okamžiku kdy se Itachi náhle přiblížil k Sasukeho tváři svou a nechal své oči svázat se navždy s těmi bratrovými. Věděli že nesmí a tato věta, jim to vše dovolila... *

Sasuke: *Prudce zamrká, přeci jen je překvapený. Rychle si ale dá dvě a dvě dohromady. Když se k němu Itachi přiblíží, neváhá ani vteřinu. Je mu jedno, co právě řekl, nedbá na to. Sám mu vyjde vstříc a políbí ho. Nejprve jen zlehka, nechce něco zkazit. Ale jestli jeho bratr bude chtít víc, nebude se bránit.*

Itachi: * Nikdy dříve si nemyslel, že by to mohlo být tak krásné, jen pomyšlení na to si zakazoval. Avšak bylo, tady, teď a před ním. To co tak dlouho chtěl se mu samo před ním nabízelo. A on se toho nehodlal vzdát. Vyzval bratra jazykem k ještě více vášnivější hře a i sním v náručí se přesouval ke břehu, na který jej následně položil.

Sasuke: *Začne se sám dobývat do bratrových úst, ale když ho Itachi pokládá na zem je nucen polibek přerušit. Když ho teď vidí, jelikož při líbání zavřel oči, tváře mu znovu znachovatí a proto si ho k sobě raději znovu přitáhne. Jen jedna věc mu dělá starost, ale neví zda by ji měl Itachimu říct. I když je Uchiha trochu se stydí.*

Itachi: * Asi by bylo lepší to bratrovi říct, že se nemusí bát, to že si jeho nepřítomnost v sexuálním životě krátil s jinými muži, a tak nechtěl zkazit tuto chvíli. Však Sasuke níž určitě též není čistý s jeho tváří...*

Sasuke: Nii-chan, já... *Zmlkne a odvrátí hlavu. Neřekne to, v tuhle chvíli si připadá jako absolutní zbabělec. Jenže jak by mohl vyslovit, že tohle je pro něj poprvé? Pravda, nikdo by to do něj asi neřekl, ale on si svoje panictví šetřil právě pro něj. Jistě nepočítal s tím, že bude čekat věčně, kolikrát se něco už málem stalo, ale vždy si vzpomněl na svého bratra a nedokázal to dokončit. Ale jak mu to má říct, jen by se mu vysmál. Raději bude mlčet, Itachi beztak neudělá nic co by se mu nelíbilo, tím si je jistý. Věří mu.*

Itachi: Co se děje jen mi to řekni...* Ten jemný hlas snad ani nepatřil Uchihovi, ale ano, jen je zamilovaný a nechce mu za žádnou cenu ublížit. Zahleděl se do jeho černých oči a jemným polibkem stvrdil svá slova. Snad se vysloví.*

Sasuke: *Jednou paží ho obejme a přitáhne si ho zpět ke svým rtům. * Nic, já ti věřím. *Řekne jen, z toho mu to možná i dojde. A i kdyby ne, říká pravdu. Prostě ví, že Itachi není ten tip co by rád ubližoval. Raději přesune druhou ruku na jeho břicho, na němž se rýsují poměrně vypracované svaly a začne sjíždět rukou směrem dolů. Ne úplně, nějak nemá odvahu. Chtěl by, aby to byl Itachi v jehož rukou bude režie věcí příštích.*

Itachi: Ty? Opravdu jsi.....? * Schovával se pro něj, to je tak mile...

Sasuke: *Umlčí ho polibkem, nechce to slyšet. Teď se za to vlastně stydí, možná to byl hloupí nápad. Takhle akorát neví co dělat. Na co vlastně myslel?* Nesměj se... *Zamumlá mu do rtů a zadoufá, že to Itachi nebude dál rozpitvávat. Navíc jeho zvětšující se problém začíná trochu bolet a on by byl rád, kdyby se mu Itachi trochu věnoval.*

Itachi: * Itachi to již nehodlal dál řešit, jeho zvyšující se erekce mu pomalu ubírala na soudnosti a proto se pomalu posunul níž a jemně prsty pohladil jeho nemalé vzrušení a naslouchá Sasukeho vzdechu. Nic už jej nedokáže zastavit, ani snad kdyby bratr nechtěl, tak by se nedokázal zastavit. Stejně nevypadal, že by přestat chtěl, nerad by mu totiž ublížil.*

Sasuke: *Zavzdychá a rukou kterou má na Itachiho boku si ho snaží natisknout na sebe. Potřebuje více tělesného kontaktu, po tom odepírání už nechce dál čekat. Vybídne Itachiho k rychlejšímu tempu a sám mu zatne nehty do zad. Nedělá to schválně, jen se už nedokáže tak dobře ovládat.* Itachi...

Itachi: Nedočkavý * Špitne Sasukemu do ucha a jemně do něj kousne. Jasně cítí, jak jeho mladší bratr pod jeho dotykem taje a snaží se jej více přitisknout na tělo. Neodporuje, nechá se obejmout, cítí, že jeho teplo potřebuje stejně jako Sasuke to jeho. Stejně se nakonec od něj odtrhne a pomalu jazykem postupuje po jeho hrudi, až k růžovým bradavkám, které jsou již teď tvrdé od vzrušení.*

Sasuke: Ngh. *Unikne mu skrz zaťaté zuby, které nechce povolit, přestože kolem není ani živáčka. Ovšem Itachi se zdá být dost důkladný ve svém počínání, jelikož netrvá dlouho a vymámí z něj tichý sten. Poté si raději přikryje ústa hřbetem ruky, trochu se stydí za zvuky které vydává, když jeho bratr je relativně tichý. Chtěl by ho taky slyšet sténat, ale momentálně má co dělat sám se sebou a tak aspoň pro teď jen leží a nechá se opečovávat. Uvidí jak dlouho mu ta nečinnost vydrží.*

Itachi: * Itachi se nemůže nabažit jeho vzdechu a tak pokračuje ve své činnosti stále níže až k jeho již plně vrušenému mužství, které pojme hluboko do úst a naslouchá zvukům, které jeho mladší bratr pod ním vydává. Přitom prsty pomalu obkružuje jeho otvor a nenápadně jej dráždí.*

Sasuke: *Zasténá trochu víc a přitom se nechtíc zakousne do ruky. Ne že by momentálně vnímal bolest, Itachiho pohybující se hlava mu sice způsobuje muka ale zato slastná. Pohne pánví proti němu, neuvědomí si, že by Itachiho mohl taky zadusit. Když ale ucítí cizí prsty blízko své dírky, trochu sebou cukne, ale pokusí se uvolnit. Dělá mu to ale drobné problémy, je to přeci jen poprvé, a tak se snaží soustředit jen na ty příjemné doteky.*

Itachi: * Cítil nepatrné ztuhnuti a tak raději přidal na pohybech hlavy. Líbilo se mu, že Sasuke již nezadržuje své vzdechy a nebojí se přirážet proti němu ústy. Osmělí se tedy a článkem prstu pronikne do jeho těla, které se stáhne, ale po chvilce laskání zase povolí. Cítí jak v Sasukeho penisu mírně zaškubalo a proto se od něj na chvíli vzdálil a hlavou se posunul níž. Ústy líbal každý kousek Sasukeho penisu i varlat a pomalinku se posouval až ke svým prstům v jeho konečníku. *

Sasuke: *Zavzdychá docela nahlas, Itachi je zjevně v kouření mistr. Tělo mu zaplavují endorfiny a tak ani moc nevnímá bratrovi prsty, které se v něm začínají mírně pohybovat. Najednou se mu v blahem zaplaveném mozku zjeví nápad na příjemné zpestření. Kromě toho už ho to ležení nebaví, i když Itachiho šikovná ústa mu vůbec nevadí a taky ho trošku štve, že Itachi se moc neprojevuje. Proto se mrštně vyhoupne do sedu a než by stačil jeho bratr zareagovat, přetočí ho na záda a usadí se mu v klíně.* Teď já onii-chan. *Zašeptá než Itachiho vášnivě políbí, rozmýšlejíc co by mu bylo nejpříjemnější.*

Itachi: * Itachi značně překvapený ale zároveň potěšený Sasukeho reakcí jen slastně zasténá, když cítí na svém přirození chladnou dlaň druhého. *

Sasuke: *Potěšeně se usměje, ano přesně toho chtěl dosáhnout. Poodsune se více na Itachiho stehna a začne svou dlaní v líném tempu pohybovat. Chtěl by ale svého brášku také ochutnat a tak i učiní. Vzhledem k tomu, že to nikdy nedělal Itachiho erekci nepojme do úst úplně a ani přesně neví co by měl dělat. Zkusí proto trošku experimentovat a střídavě Itachiho chloubu olizuje, saje a snaží se při tom i v nějakém pravidelném tempu pohybovat hlavou. Celkem brzo ho začnou bolet koutky úst, ale vyřeší to tím, že si dopomůže rukou a svou pusu raději využije k líbání a občas i lehkému kousání bratrovi pokožky.*

Itachi: * Itachi se svíjí blahem, občas zasténá, pod práci bratrových úst a rukou. Nechce jej však nechat čekat a tak jej z velkým sebezapřením od sebe odtrhne a lehce jej přetočí. Oba tak mají možnost obšťastňovat toho druhého. Itachi rovnou přejde k Sasukeho otvoru, do kterého jazykem pronikne a nechá tak Sasukeho malém se zadusit jeho penisem. *

Sasuke: *Málem se rozkašle, ale statečně to vydrží a po chvíli se znovu začne jak rty tak rukou věnovat Itachiho chloubě. Itachiho jazyk v něm vyvolává neuvěřitelně zvláštní pocity, ale rozhodně to není nepříjemné. Po chvíli se mu to začne dokonce líbit a kdyby mohl znovu by zavzdychal. Má ale plnou pusu, tak se jen náruživě věnuje své práci, zvědav jak dlouho Itachi ještě vydrží.*

Itachi: * Cítí, že k vrcholu nemá daleko, ale cítil, že Sasuke je na tom stejně. Nemá potřebu dál si jej připravovat a proto jej pobídne ať se na chvíli stáhne. Sám si jej pak nainstaluje opět čelem k sobě a věnuje mu procítěný polibek.*

Sasuke: *Ještě než se Itachi odtáhne, vjede mu rukou do stále vlhkých vlasů.* Itachi. *Neví jestli to znělo jen jako vzdech, nebo spíše něco jako prosba aby byl opatrný. Ale upozorňovat ho nehodlá, je příliš natěšený. Znovu se proti němu pohne pánví, nechce to už protahovat. Jinak asi touhou po něm zešílí.*

Itachi: *Itachi jemně uchopí jeho bok a posune si jej do správné pozice. Slastně zavzdychne, když se jejich mužství dotknou a zjistí, že nemůže dál čekat. Nastaví svou bolestně tepající erekci k bratrovu konečníku a zatlačí. Cítí že se Sasuke snaží co nejvíce uvolnit, ale stejně to trochu drhne. Po chvíli v něm spočine až na doraz.*

Sasuke: *Pevně zatne zuby, nechce před Itachim vypadat jako malé děcko. Stejně mu ale ujede něco mezi zakňučením a syknutím. Bez lubrikačního gelu to nejde vůbec snadno, avšak hodlá to vydržet. Čekal dost dlouho a teď to nebude kazit. Jen doufá, že mu Itachi dá chvilku času.*

Itachi: *Itachi setrvá, ví jak to poprvé bolelo a proto se nechce unáhlit. Sasukemu zrudly tváře a plně to prodýchává, nechce tento okamžik zkazit, když je jeho bratr tak moc roztomilý. Políbí jej tedy do koutku úst a tichým konejšivým hlasem jej uklidňuje * Neboj, bude to dobré, ššš...

Sasuke: *Lehce povolí sevření zubů a nechá se líbat. Jeho tlusté střevo proti bratrovu vpádu vehementně protestuje, ale s Itachiho jemnými dotyky a konejšivými slůvky se bolest postupně zmírňuje. Když už nemá pocit, že by ho měl každou chvíli roztrhnout, rozlepí doposavad semknutá víčka a zašeptá.* Už je to dobré.

Itachi: To, že se přetvařuješ, se nedá zakrýt...* Šeptne naposled, než se začne jemně pohybovat. Vypadá to, že se Sasuke konečně uvolnil a teď začíná potichu sténat. Ani Itachiho však jeho panenský uzounký zadeček nenechává chladným a proto stále své opatrné tempo zrychluje. Nakonec jej začne tato poloha již nudit, přetočí si Sasukeho na bok a sám si lehne za něj. Líbá ho zezadu na krku a vytváří nafialovělé flíčky. A Sasuke nevypadá, že by chtěl protestovat.*

Sasuke: Hm... *Vyjde z něj jen v odpověď. Pak už se jen nechá unášet nastupující slastí. Když změní polohu ani ho nenapadne protestovat, zvlášť když do něj Itachi pronikne o něco málo hruběji a jemu se najednou téměř zatmí před očima.* I-Itachi. Víc... *Zavzdychá hlasitě, jeho bratrovi se nejspíš podařilo najít to malé místo v jeho těle o jehož citlivosti už nemálo slyšel. Nikdy ho ale nenapadlo, že to bude až tak silné. Téměř automaticky sjede rukou ke svému penisu a začne ho v rychlém tempu třít.*

Itachi: *Itachi vidíc svého bratra ukájet sebe samého a vzdychajícího pod jeho péčí zase změní polohu. Přetočí si jej nad sebe a nechá, ať si sám určuje příjemné tempo. Sám pak uchopí jeho penis a začne jej třít v rytmu přírazů, které pomalu nabírají nebezpečného tempa.*

Sasuke:*Je téměř na své hranici, jestli Itachi v brzké době nepřestane asi se už neudrží a vyvrcholí. I přes to ale ještě zvyšuje tempo dosedání, jakkoliv je sex s Itachim skvělí, on už nutně potřebuje uvolnění.*

Itachi: * Cítí že už nevydrží a zároveň cítí, že je na tom jeho bratr stejně. Stiskne jeho úd trochu silněji a vyžádá si tak jeho silnější vzdech. Sám přerývavě dýchá a cítí jak se Sasuke kolem něj stahuje. Nemá potřebu jej, ani sebe dál trápit. Kdo říká, že jejich hrátky skončí jejich prvním vrcholem?*

Sasuke: *S hlasitým zasténáním se udělá přímo na Itachiho břicho. Sveze se na vlně orgasmu a aniž by to nějak zvlášť vnímal, zhroutí se na Itachiho. Bylo to asi to nejsilnější vyvrcholení co zažil a tak je trochu malátný. Ještě hodnou chvíli se vydýchává.*

Itachi: * Sasuke vyvrcholil a Itachi jeho stažení svalů, také nevydržel. Naposledy hluboko přirazil a vysemenil se do jeho poddajného nitra. Sasuke se složil na jeho hrudník a vynechával právě prožitý orgasmus. Přesně tento výraz měl, když jednou přišel do jeho pokoje a on svíral v rukou jeho fotku. Tehdy jej vyhnal ať příště klepe...teď už asi ví co tam dělal. Itachi z něj jemné vystoupil a znovu skočil do jezera. Nebál se o účes ani noc jiného, jen se chtěl umýt...když dostal spásný nápad. Vylezl a chytl Sasukeho, který ležel na trávě bez hnutí, jako by usnul a hodil jej do vody. Pak vběhl za ním a čekal na jeho reakci, která se dostavila hned...*

Sasuke: *Když ho opustí příjemné teplo sálající z Itachiho pevného těla, dostane na moment strach, ale vzápětí ho dvě silné paže popadnou a k jeho nelibosti hodí přímo do studené vody. Dostane z toho mírný šok, ale rychle zamíří směrem k hladině, jelikož se mu nedostává kyslíku. Prskajíc vodu na všechny strany se vynoří a jakmile dostane vodu z očí rozhlédne se po Itachim. Netrvá ani vteřinu a zmerčí ho jak se k němu rychlím krokem blíží.* Ty... Ty obludo! *Nenapadne ho nic lepšího a jde mu naproti, aby ho mohl praštit. Momentálně ho předešlé minuty nezajímají, prostě má chuť ho uhodit. A pak políbit, ale to je vedlejší.*

Itachi: Ale copak, nemáš rád vodu? * Naklonil se k němu Itachi a chytl mu obě ruce do svých. * To bude asi proto, že jsi roztomilý jako koťátko...* Smyslně se olízl a jednou svou rukou jej jemně z legrace cvrnkl do čela. Potom sjel svými prsty až k jeho rtům, ale jen co je Sasuke olízl, rychle se stáhl a zaplul do vody. A podle Sasukeho výrazu to neměl dělat.*

Sasuke: *Označení koťátko ho neskutečně vytočí, i když to Itachi možná myslel dobře. Možná by mu to i prominul, kdyby vzápětí neutekl pod vodu. Sasukemu proběhne po tváři zlomyslný škleb, pořádně se nadechne a potopí se. Mokřejší už být stejně nemůže tak co. Itachi naštěstí neodplaval příliš daleko a tak ho po pár tempech dožene. Jeho bratr se nijak nebrání, když ho chytí za pas a přiblíží svůj obličej k jeho. Možná si myslí, že ho chce Sasuke políbit, ale to se přepočítal. On se jeho rtům vyhne a přisaje se mu na krk, tak aby sám nevytvořil jedinou bublinku, ale Itachi pokud možno upustil všechen vzduch.*

Itachi: * Itachi se málem zadusí, protože Sasuke jej stále nehodlá pustit. Už mu rapidně dochází vzduch, ale to si Sasuke nejspíš neuvědomuje. Lapá po dechu, ale bratr jej stejně nepouští. Nakonec pomalu ochabne.*

Sasuke: *Když jeho plán vyjde, má potřebu se usmát, ale ovládne se a drží Itachiho dál. Nedojde mu ale, že to nejspíš přehnal. Tudíž drží Itachiho pod vodou a teprve když jeho bratříček přestane reagovat, mírně zpanikaří a rychle s ním vyplave nahoru. Doufá, že to je jen nějaký vtip, avšak Itachiho oči jsou zavřené.*

Pokračování příště...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ivanitko Ivanitko | Web | 6. února 2014 v 20:49 | Reagovat

Trošku kostrbaté. Napsané zvláštním stylem, možná by nebylo na škodu používat uvozovky. Námět - Uchihacest, co dodat.

2 Seiya Seiya | Web | 6. února 2014 v 21:31 | Reagovat

[1]: Hai, kostrbaté to je asi dost. Nemám s tím příliš velké zkušenosti.
Uvozovky jsem nikdy v rpg hrách používat neviděla, vždy se to psalo takto + někdy myšlenky kurzívou.
No ano, náměty s pořádným příběhem mi došli, gomen.
Budu se snažit to zlepšit, díky.

3 Kameko Kuroi Kameko Kuroi | 6. února 2014 v 23:16 | Reagovat

Občas bych ani nepoznala, že jsem to psala já...btw hezký obrázek...jinak, ano je kostrbata, ale psali ji dva lidi, tak to nejde úplně hladce, což?

4 Ivanitko Ivanitko | Web | 7. února 2014 v 17:05 | Reagovat

[2]:Aha, jestli se to tak píše. Nevím totiž co znamenají RPG hry, ty znám jenom na PC.

5 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | Web | 7. února 2014 v 18:02 | Reagovat

jůůůůů :3
vy jste mě dostaly :*** dnešek už nemůže být lepší:D
dokonalééééééé :**33

6 Seiya Seiya | Web | 7. února 2014 v 23:02 | Reagovat

[3]: Upřímně já také ne :D

[5]: Jsem ráda že se líbilo ^^

7 Smajli Smajli | Web | 10. února 2014 v 19:45 | Reagovat

"Věděli, že nesmí, a právě ta věta jim to dovolila" - to je nesmírně zajímavá filozofie, fakt se mi ta úvaha líbí! =) Jako ostatně celá povídka, byť psaná malinko nezvyklým er stylem, každopádně mi spíš dělají problémy ty ostré přechody mezi prožíváním jedné a druhé postavy. Ale protože je to uchihacest, tak to prostě nemůže bejt špatný =D Hrátky Itachiho a Sasukeho ve vodě jsou vyloženě sladký ^_^

8 Seiya Seiya | Web | 10. února 2014 v 19:55 | Reagovat

[7]: Ono to moc dobře psát nejde bez přechodů, jelikož rpg je vyloženě o tom, že každý si hraje za svou postavu a neví co si ten druhý myslí. No, ale vyladit by jsme to mohli, pravda :)
Děkuji :)

9 Kameko Kuroi Kameko Kuroi | Web | 11. února 2014 v 18:20 | Reagovat

[7]: Ano, taky se mi ta věta líbí...tato filozofie je skvělá...a ty přechody asi budem muset doladit...díky**

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama