Smrtelný hřích (LeviEren)

19. února 2014 v 20:54 | Seiya |  FanFiction

Měla bych si umět lépe rozvrhnout čas, pak nestíhám ani přidávat, ani kreslit do školy. Hm, ale napsala jsem tedy dlouho slibovanou jednorázovku na SnK :) Je tedy kratší než jsem předpokládala, že bude, ale musím to nějak přežít. Čtěte to prosím pomaleji, prolínají se tam minulost a přítomnost - odlišeno kurzívou.

Na nápad mě přivedl film Jméno růže, po dlouhý době mě donutili se na nějaký podívat. Nelituju, je to skvělí příběh a už sháním knižní předlohu.

Varování: Eh, tak 15+?



Do tmavé kobky pronikne úzký pruh světla. Přerve dosavadní černotu a nechá vyvstat obrysy těla ležícího na holé zemi. Člověk se zavrtí a pomalu otevře oči. Chvíli mu trvá, než mu dojde kde je a proč.

,,Vstávej! Inkvizitor již dorazil a je připraven vyřknout rozsudek," ozve se netrpělivě ode dveří. Mladý hoch se tedy mátožně postaví, až okovy na jeho rukách zachřestí. Včera ho dost mučili, jelikož ho chtěli donutit k přiznání špatnosti jeho činu. To on však odmítl, trval na tom, že neudělal nic proti církvi.

,,Ještě není rozhodnuto," odsekne vzpurně. Ví že je, ale má právo se bránit. I když to k ničemu nebude o jeho osudu již bylo rozhodnuto. Což dost špatně snáší.

,,Jistě," dostane se mu ironické odpovědi od mnicha, který pro něj přišel. Nechá ho projít dveřmi a v těsném závěsu ho následuje. Nenechá mu ani chvíli na vydechnutí, je mu jedno jak moc je jeho tělo zesláblé. Jedná s ním jako s největší špínou. Přitom se provinil jen jednou věcí. Zamiloval se... do muže.



,,Je milé, že jste se nás znovu rozhodli navštívit," pronese Nile s úsměvem jevící se jako falešný. Mladý Eren tu ovšem není pro to, aby posuzovat takové věci. Jsou tu hosty a měli by se chovat jak se sluší a ne pochybovat o tom, zda jsou vítáni.

,,Pro františkány je vždy velká pocta, moci navštívit toto opatství," ujistí ho Erwin a na důkaz svých slov Nilea lehce políbí na tvář, jak je zvykem.

,,Avšak tohoto mladíka jsem s tebou ještě nikdy neviděl," přeměří si Nile Erena stojícího po boku svého mistra. Ten ho chce představit, ale je přerušen příchozím mužem. Nemůže být příliš starý, ovšem chladný výraz jeho tváře mu dodává na respektu. Dojde až k skupince u brány a mírně se ukloní směrem k Nileovi.

,,Omluvte mě bratře, dokončoval jsem svoji modlitbu a proto jsem nemohl přijít zavčas." Stočí pohled na muže v šedém oblečení a zastaví se u Erena. ,,Vidím, že letos přijel i někdo nový."

,,Ano to je Eren, vstoupil k nám do řádu teprve před několika týdny." Představí hnědovláska Erwin. Ten chce jen zdvořilostně pozdravit, avšak neznámí jako by nevěděl že se to u mladého učedníka nesluší si ho přitáhne rovněž k polibku na tvář. Když se odtahuje, pravděpodobně náhodou se otře svými rty o ty Erenovi. Tomu tělem projede elektrický šok.



Je dostrkán doprostřed obrovské místnosti lemované několika lavicemi, před kterými stojí jeho bývalí bratři a jedním stolem u protější stěny. Za ním stojí inkvizitor v bohatě zdobeném hábitu, působící mezi hnědými a šedými stejnokroji jako pěst na oko. Jen nedaleko postávající Nile se od masy lidí odlišuje zlatým masivním náhrdelníkem.

,,Dobrá," pokývá hlavou vrchní inkvizitor a sedne si, čímž dá signál, že tak mohou učinit i ostatní. Chvíli je ještě slyšet mumlání, než vše utichne. Eren hrdě zvedne hlavu a zírá nejvýše postavenému z přítomných přímo do očí. Raději bude čelit tomu znechucenému pohledu než vyhledat jeho obličej.

,,Než začneme, máš ještě možnost se přiznat a omluvit se. Pak by soud nemusel vůbec proběhnout. Podmínky znáš." Podmínky. Pokud by to udělal, zavřeli by ho do konce života do žaláře. To raději shoří na hranici, než jim dopřát tu radost.

,,Nemám se proč omlouvat," prohlásí Eren hrdě.



Vrtá mu to hlavou. Ten jeho pohled, jímž ho častuje. Dívá se na něj snad při každé příležitosti, ovšem málokdy ho skutečně přistihne. A když už, Levi se tváří jako by na něm spočinul zrakem zcela náhodou. Přesto si je jistý. Ale neví co to znamená. Nezná ani ten pocit, co se mu při pomyšlení na staršího muže rozlije v hrudi. Nemá ponětí, proč se mu chce usmívat když s ním mluví.

,,Sníš s otevřenýma očima?" vyruší ho z rozjímání hluboký hlas. Menší sebou trhne a rychle odtrhne pohled od okna.

,,Jen jsem se zamyslel," odpoví Levimu a na krátkou chvíli sváže svůj pohled s tím jeho. Poté se ale starší beze slova otočí a přejde k nedalekému regálu knih. Eren se snaží potlačit pocit zklamání, ale nejde to. Ten muž s ním dělá neuvěřitelné věci, aniž by si to nějak uvědomoval.



,,Pak tedy... Jako své přísedící, kteří mi pomohou rozhodnout o tvém trestu, si zvolím Nilea Doka a Erwina Smithse." vyřkne dvě jména. Za jedno je Eren rád, druhé mu už tak po chuti není. To Nile je odhalil a obvinil ho ze zločinu nejtěžšího. Prakticky řekl, že to co učinil je horší než zabití. Levi měl štěstí, on tu teď někde také sedí. A Eren ho nehodlá stáhnout sebou, nebude se obhajovat tvrzením, že Levi nic nedělal proti jeho vůli.

,,Erene, včera v noci jsi byl jedním z mnichů přistižen s nejmenovaným zjevně omámeným bratrem v posteli. Souhlasíš s tím?" Začne Dallis s řečí, jež měl určitě dopředu připravenou.

,,Ano, tak jest," potvrdí mu hnědovlásek.

,,Popíráš další tvrzení, že jsi toho mnicha donutil s tebou souložit?" Nadzvedne inkvizitor obočí a založí si ruce pod bradou. Nejspíš nečekal, že to půjde až tak snadno.

,,Ne, ale chci k tomu něco říci." Ještě než se stihne nadechnout k další větě je přerušen.

,,Teď kladu otázky já."

,,Ale-"

,,Ticho!"



Lehký dotek rtů,který brzy přejde v cosi hlubšího. Neví, zda to byl on, kdo pootočil hlavu nebo muž jež to celé začal. Prudce se od něj odtrhne, ale silná paže mu nedovolí ustoupit dál než na krok. Chladné modré oči mu nedovolí utéci.

Polkne a mimoděk si olízne rty. Sladké, tak jako chutná každé zakázané ovoce. Takový byl ten polibek, byť jen na prchaví okamžik. Levi se k němu znovu skloní.

"Tohle není správné," zamumlá mladší. Jakkoliv se to jeho tělu líbí, tohle jako věřící nesmí.

,,Kdyby bůh nechtěl, aby mezi muži mohl vzniknout hlubší cit, zařídil by to tak. Lidé se mají vzájemně milovat, tak stojí psáno," zašeptá mu do ucha ze sotva centimetrové vzdálenosti. Volnou rukou vezme Erena za bradu a znovu ho donutí dívat se mu přímo do očí. Čeká, nenutí Erena dělat něco co nechce, i když moc dobře ví, že on chce. Jen si to přiznat a neutéci. Mladší to skutečně nevydrží, jednou už okusil, avšak ten prchaví okamžik je mu málo. Sám iniciuje další, hlubší polibek.



,,Bratře Levi, vy jste s tímto případem blízce obeznámen. Chtěl by jste se Jaegra na něco zeptat?" Papež umí události zaobalit vskutku dobře, ale několika přítomným stejně tímto okamžikem došlo, kdo je onen záhadný muž. Není jich však většina, spíše jen hrstka.

,,Já jen doufám v spravedlivý rozsudek, pane." Eren sebou po znovu zaslechnutí toho ledového hlasu trhne. Neovládne se a podívá se tím směrem. Leviho tvář je jako vytesaná z kamene, nikdo by v ní neuviděl jedinou emoci. Jen temné kruhy pod očima naznačují, že minulou noc nespal. A tentokrát to nebylo z příjemných důvodů jako jindy.

Eren upře zrak zpátky na zem. Nesmí vykřičet pravdu, nemůže mu to udělat. Ať je to sebevíc nespravedlivé, nic by tím nedokázal. Jen by celou situaci ještě víc zhoršil.

,,Pak tedy, bych si dovolil navrhnout rozsudek..."



Prsty v ladném pohybu sjedou po linii krku až k okraji roucha. O pár milimetrů se vrátí, jako by si jejich majitel nebyl jist zda smí, než polaskají dosud skrytou pokožku. Slyšitelný vzdech je dostatečnou odpovědí.

,,Neměli bychom," zašeptá Eren i přes to, že před chviličkou dal jasně najevo jak se mu Leviho počínání líbí. Jeho morální zábrany sice téměř padli, ale on se pořád drží zbylých trosek. Pochybuje. Když to udělá, bude to pro Leviho něco znamenat? Má porušit pravidla jež mu byli vštěpovány, když neví z jakého důvodu to Levi dělá?

,,A přesto tu jsi." Obláček mlhy vycházející při každém výdechu či slovu jen připomíná, jaká je tady zima. Potřebují se zahřát. Chtějí být spolu jako jeden. Eren už vypustí veškerý odpor, stejně by se neudržel. Nemá dostatečně silnou vůli a proto podlehne ďáblovu vábení. Jen doufá, že se nerozhodl nesprávně.



,, ...Upálení na hranici." Místnost zašumí hořečnatým šepotem, dokud si Zacklay neodkašle. Poté se obrátí na Doka.

,,Bratře Nile máte nějaké výhrady?" Tázaný téměř nezaváhá.

,,Plně s rozsudkem souhlasím."

,,A vy, Erwine?" Inkvizitor se spokojeně obrátí na druhou stranu.

,,Já... musím s vámi souhlasit," odpoví i on, ví že nemá šanci trest změnit. Není jak, cokoliv řekne by se nakonec obrátilo proti němu. Eren mu to nevyčítá, v téhle situaci je odpor marný.

,,Erene Jaegre, spáchal jsi smrtelný hřích, který tak i bude potrestán. Chceš ještě něco říci?" Ví, že papež se ptá jen jako formalitu, ale i tak hnědovlásek odpoví.

,,Ano, nelituji toho," pronese hlasitě, nikdy by se nemohl stydět. Ne za něco takového. Když to nehodlají respektovat musí se smířit s tím, že zemře. Přijde za to do pekla? Neví a popravdě ho to netrápí tolik jako fakt, že Leviho opouští. Není si jist co černovlasý cítil, ale ví co cítí on.

,,Dobrá tedy. Připravte hranici."



Zatíná nehty do zašpiněného prostěradla, nikoliv však slastí jak očekával, ale téměř nesnesitelnou bolestí. Před chviličkou byl hnědovlásek téměř na vrcholu blaha a teď tohle.

,,Klid, když se uvolníš, za chvíli to přejde," konejší ho ledový hlas, tentokrát však nepatrně podbarvený chtíčem. Levi se nehne, čeká až si hubený kluk pod ním zvykne. Musí ho to opravdu hodně bolet, soudě podle vzlyků. Trochu mu pomůže přestat myslet na bolest a svými štíhlými prsty obemkne Erenovo povadlé mužství.

Trvá dlouho než se Levi konečně odváží pohnout. Setká se sice ještě s mírným odporem, ale už to není nijak závratné. Po pár minutách nepříliš rychlíc přírazů zezadu se tělo pod ním prohne se slastným zasténáním. Nejspíš se něco konečně hnulo, jelikož najednou je pronikání o mnoho snadnější a vypadá to, že i příjemnější pro oba muže.

,,Le-Levi," zavzdychá Eren, zoufale se snažíc udržet na všech čtyřech. Náhlé vlny fyzického potěšení s ním dělají divy. Ještě chvilku, ještě párkrát a...



Jako psa ho táhnou za provaz na nedaleký vrch, kde už stojí kůl na hromadě větví. Eren při tom pohledu nasucho polkne. Přeci jen stát tváří v tvář smrti je něco jiného, než o tom jen mluvit. Někdo ho dostrká až na kupu dříví a proti jeho vůli ho přiváže ke kmenu. Mladý františkán se rozhlédne kolem, aby se zasekl na jediném obličeji, který si přeje před smrtí vidět.

,,Erene Jaegere, máš poslední možnost. Kaj se nebo zemři v náručí ďábla." promluví inkvizitor odněkud ze strany. Nepodívá se na něj. Neodpoví. Jen se upřeně dívá na Leviho, odhodlán spatřit aspoň nějakou emoci.

,,Pak tedy..." Rudá záře plamenů ho na okamžik oslepí, ale brzy zmizí, aby se mohla znovu objevit pod jeho nohama. Horko a následná bolest na sebe nenechají dlouho čekat. Nechce křičet, ale bolest je tak strašná, že to prostě nevydrží. Může si vykřičet hlasivky a když už ví, že to dál nevydrží naposledy otevře oči. Pohled mu jen na pár vteřin spočine na jeho rtech, které se pohnou v posledních slovech co ani ne uslyší, jako spíš vytuší.



,,Miluju tě."


Obrázek dodala Kameko :) Díky.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ivanitko Ivanitko | Web | 20. února 2014 v 8:37 | Reagovat

Ty jo, dobrý. Jméno růže jsem viděla. Nechala ses pěkně inspirovat. Kdyby se ti chtělo přečti si Kladivo na čarodějnice. Knížka je mnohem lepší než film.

2 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | Web | 20. února 2014 v 18:21 | Reagovat

(y)
no tak tohle bych nedala :O
psát o někom, jak ho upalují, to teda né :D už tak jsem měla problém, když jsem sebevraždila Sakuru...
ty si dokonalá :3 :-D

3 Seiya Seiya | Web | 20. února 2014 v 18:41 | Reagovat

[1]: Spíš když ti čtu, mám pocit, že jsem to dost obšlehla. Mrknu se na to, ale času je málo tak nevím kdy to seženu a přečtu :) Díky.

[2]: Mě to nedělá nejmenší problém :D Já mám spíš problém napsat něco vtipnýho, to jde zase tobě :)
Dokonalost je jen lidskej výmysl :D (Tím se utěšuju.)

4 Dráče Dráče | E-mail | Web | 20. února 2014 v 21:48 | Reagovat

Viděla jsem film a měla jsem rozečtenou i knížku, měla jsem vědět, do čeho jdu. Sakra. Se špatným koncem se vždycky dokážu nějak popasovat, ale vždycky těžce nesu, když je láska mezi muži zakázaná a takovým způsobem odsuzovaná.
Na druhou stranu Erena obdivuju za tu vnitřní sílu a oddanost. I když bych to pochopila, tak by u mě klesl, kdyby řekl, že toho lituje...
Tohle byla síla. Bylo to úžasné.

5 Seiya Seiya | Web | 20. února 2014 v 22:08 | Reagovat

[4]: Bohužel co vím to bylo běžnou praxí, i když nevím jestli přesně takhle. jeden z důvodů, proč nemám chuť se hlásit k žádnému náboženství.
Eren by to nemohl říct, aspoň podle mého názoru ne. Děkuji, jsem ráda, že se líbilo.

6 Kameko Kuroi Kameko Kuroi | 22. února 2014 v 23:54 | Reagovat

Věř mi, že tohle jsem si nevymyslela, je totiž jen velmi mpo povídek, co mi dokážou vyrazit dech a nastartovat pocit příšerné vnitřní melancholie, při které se sahá po ziletce, což se poslední dobou snažím ukončit...Jméno růže jsem viděla a mám jako audio knihu...je to dobrý film i knížka a tohle je opravdu jedna z velmi kvalitních povídek...přesto si neodpustím rejpnout...když člověka upaluji, tak se většinou udusi...pro příště...jinak nemáš zač z obrázek, nečekala jsem že mě tu opravdu uvedes...:)

7 Seiya Seiya | Web | 23. února 2014 v 21:49 | Reagovat

[6]: Uh *červená se* Děkuji, nečekala jsem, že by to mohlo zapůsobit.
No já lidi neuupaluju každej den, každopádně díky :D Jestli budu ještě někoho pálit, tak si dám pozor.
Sliby se mají plnit, no ne? :)

8 a2l a2l | E-mail | Web | 25. února 2014 v 18:23 | Reagovat

No, ten film jsem teda neviděla, ale... fíha. Tohle byla fakt super oneshotka, ne-li nejlepší česká jednorázovka na Riren, co jsem kdy četla *///* To prolínání minulosti s přítomností je bomba! :-D A ten konec byl tak... Ale zase kdyby to skončilo dobře, tak si mě ta povídka zase tak nezíská, že? :-?

9 Seiya Seiya | Web | 25. února 2014 v 19:44 | Reagovat

[8]: Přeháníš :D Asi jsi jich moc nečetla (já teda ne :)). Takže to není tak zmatený jak se mi to zdá?
No ne vše může skončit dobře a tady se mi hepáč vážně nehodil.
Děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama