Krvavý úplněk - 9.část (poslední)

31. ledna 2015 v 12:11 | Seiya Kuroi |  FanFiction
Původně jsem chtěla napsat Odpověd, ale nějak mi to nedalo a namísto toho tu mám poslední část Krvavého úplňku...



Tak jinak, když nemohou utéct, jak se odsud dostat? Pár výmluv ho napadne, bohužel by ale mohli zajistit jen jeho propuštění. Žádný z upírů nepropustí chyceného vlkodlaka, pokud není úplněk a do toho je dost času, bohužel. Ovládaná lykantropie jim taky asi moc neposlouží, to už by se mladší dávno proměnil a oni to vědí. Nehrozí jim nebezpečí.

Kakashi se tak zabere do hledání absurdnějších a absurdnějších výmluv, že si ani nevšimne dvou očí, které ho už chvíli pozorují. Až zívnutí ho donutí zvednout zrak od podlahy a zkontrolovat druhou osobu v téhle místnůstce.
Pár sekund ho jen tak pozoruje, než stočí zrak na původní místo a přisune si kolena k bradě. Ne strachem, nechce aby byl vidět ten cejch co má na hrudi a do smrti se ho nezbaví. Což stejně nebude dlouho, ale pro něj to pořád znamená hodně. Pořád je to upír a pro ty je mít vypálený kříž obrovská potupa. Automaticky si za kolena skryje i tvář, i když její odhalení už mu ani tolik nevadí. Látku přes ni nosil hlavně kvůli svým tesákům, ač to bylo v situaci kdy měl hlad zbytečné. Znamenala pro něj prostě jen nesouhlas s tím kým je a co musí dělat.
Brzy uslyší zašustění a hne na to pomalé krátké kroky. Takhle Iruka chodí jen když má strach a nemůžu utéct. To a mnoho dalších maličkostí odpozoroval už dávno a ví jich až nezdravě moc. Třeba jak Iruka krčí čelo když přemýšlí, koktá když ze sebe chce něco vysypat šílenou rychlostí, jak lákavá je jeho kre - sakra!
"Ne, stůj! Jdi zpátky, nechoď ke mně." Šlehne pohledem po jeho nohách, výš si nějak netroufá. Zastavili, ale necouvají. Počká ještě pár sekund, během kterých si začne usilovně kousat ret, aby ho to nesvádělo. Iruka ale stále stojí na místě.
"Couvni," procedí skrze zaťaté zuby. Není to tak hrozné, aby se neudržel ještě hodnou chvíli, ale u Iruky nechce riskovat. Musí ho dostat ven, ne zakousnout.
"Proč bych měl?" Stříbrovlasí převrátí oči v sloup. Iruka je mírně nechápaví, ale že až takhle...
"Protože tě nechci kousnout a momentálně mám trochu problém se ovládnout." Mladší se konečně rozejde, ale ke Kakashiho šoku směrem k němu.
"Zbláznil ses?" zavrčí na něj zlostně. Iruka jeho otázku i výhružku ignuruje a klekne si kousek před něj.
"Teď chvíli poslouchej. Myslím, že už ti to taky došlo, ale nechceš si to připustit. My tu nečekáme na ně, to oni čekají na nás. Na to co se stane, když budeme dlouho zavření spolu. Nechali nás tu, abychom jeden druhého zabili." Mluví pomalu, smutně. Kakashimu začíná docházet, kam tím míří. "Vzhledem k tomu, co ti dali, počítají s tím, že ty přežiješ a já zemřu. Vlastně opačně to ani nepůjde, úplněk je příliš daleko. Takže toho musíš využít," přejde do šepotu, "a skončit to co nejdřív. Oni ti uvěří, že jsi mě ve skutečnosti nenáviděl a nechají tě být." Hnědovlasý zmlkne a nechá slova doznít. Nejraději by Kakashiho objal, ale má pocit, že by mu tím pozdější činy příliš neulehčil. Tak jen pozoruje svého kamaráda, kterého se právě snaží přesvědčit, aby ho dobrovolně zabil. Život někdy dokáže být podivný.
"Ne, to... Najdeme jiný způsob, jak se z toho dostat oba živý. Jestli je to pravda máme čas, zvládnu se ještě nějakou dobu ovládat. Něco vymyslíme." Horečně přemýšlí, jak nejlíp Irukovi jeho tvrzení vyvrátit. Tohle je šílené, oni přeci moc dobře vědí, jak se věci mají. I kdyby opominul ten fakt, že on Iruku ani v nejhroznějším snu zabít nedokáže, zemřou oba dva.
"Ty víš, že pro mě tu není šance. Podívej se, kolem nás jsou jen zdi a upíři. Tímhle se zachráníš a mě přinejmenším připravíš hezkou smrt." Kakashi se na něj konečně podívá, jako by mu přeskočilo. Ale mladík se tváří smrtelně vážně, rozhodnutě. A tak... smířeně. Je to až děsivé, jak mluví o své vlastní smrti. Jakoby o ní věděl dlouho předem. Možná věděl. I Kakashi často přemýšlel nad tím, kdy se konečně něco pokazí. Tohle nemohlo fungovat věčně. Ale teď, když měl nastat konec, mu to přišlo příliš brzo. Nemohl ho nechat jít.
"Jak tohle můžeš říct?" vydechne stříbrovlasý. Nechápe to, on se zabít nenechal. Jen málem, ale podařilo se mu uniknout. Proč se to samé nemůže stát Irukovi? Proč pro sebe navzájem představují takovou hrozbu? Kakashi si pomyslí, že musel být v minulém životě pořádný hajzl, když je teď trestán tímto způsobem.
"Chci abys to přežil alespoň ty. A já daleko raději zemřu po boku někoho, koho mám rád, než se od nich nechat mučit." Kakashi zakloní hlavu a opře ji o studený beton za sebou. Zavře oči, ve snaze zahnat tu osamocenou slzu, která se vytrvale dere ven. Bude to muset udělat, ví to až příliš dobře. Iruka má pravdu a navíc to jak jí řekl s jeho kamarádem značně zamávalo. To však nic nemění na tom, že se k tomu Kakashi sám nedonutí.
"Já... Já to nedokážu udělat, Iruko. Nemůžu tě prostě dobrovolně kousnout." Ani neřekne zabít, ta představa se mu příčí jako nic jiného. Věděl to, věděl že se nemá k nikomu poutat a stejně to udělal.
"Prosím tě o to." Položí mu ruku na koleno. Kakashi secvakne zuby k sobě. Nesmí. Jak by mohl? Od jeho dětství je Iruka to jediné dobré co má. Malá světluška ve tmě, která mu nedovolila stát se jen bezduchým strojem. Nemůže se o něj připravit, bylo by to jako zabít sám sebe.
"Nemůžu," vzdechne zoufale. Další odpovědi se mu nedostane. Možná mu Iruka nechává čas, možná ho napadla další možnost. Než však stihne Kakashi otevřít oči a zjistit co se přesně se děje, jsou mu odtažena kolena od těla. Vlkodlak mu je zasedne a donutí tak Kakashiho mimoděk pootevřít ústa a ukázat špičáky. Bolest celého těla nahradí touha po krvi a upírovi dojde, že se přestává ovládat. Jestli v nejbližších pár chvílích nezasáhne, přestane se kontrolovat úplně.
"Dokážeš to, jsi silný. Hlavně pak žij dál, Hatake Kakashi. Velmi tě o to prosím." Položí dlaň na pobledlou tvář a nakloní se k němu. Měl by mít strach, ne? "Ber to jako mé poslední přání. Jako mé vysvobození." Je už moc blízko, stříbrovlasý mu vyjde vstříc, přestože všechnu svou vůli upíná na myšlenku nepovolit. Iruka se natáhne a vtiskne svůj první a zároveň poslední polibek Kakashimu na čelo. V té samé chvíli se mu hrdlem prorvou špičáky ostré jako břitvy. Kakashi ho pevně přitáhne k sobě, drtí ve smrtícím objetí a saje. Žádná krev nebyla tak sladká a trpká zároveň. Tělo v jeho náručí postupně ochabuje nijak se nebráníc omámenému upírovi, jehož příčetná část někde v koutku mozku pláče.


Mlčky zvedne prázdnou schránku, ze které již před dlouhou dobou vyprchal život a položí ji vedle sebe. Dřív se nezvládal pohnout nebo alespoň otevřít oči. Pravda bolí a on ji teprve teď vstřebal. Zabil ho. Zabil toho, jemuž přísahal. Zavázal se mu, že jeho nikdy nekousne. A udělal to, dobrovolně.
Vstane. Nohy ho poslechnou překvapivě lehce, bez protestů. Neuvědomuje si to. Možná jeho mozek odmítl přijmout další emoce, další vinu která by ho zničila. Těsně před tím, než se sklednice v jeho hlavě naplní někdo zastaví kohoutek. Hladina se vlní, ale nepřeteče. Pak se Kakashi ohlédne. Poslední kapka krve dopadne a roztříští imaginární sklenku na milion střípků. Kakashi se rozkřičí. Nepřestane ani když do místnosti vtrhne tucet upírů. Ani když ho vlečou pryč.

Irukovi smrtí bledé rty se usmívají.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Ivanitko Ivanitko | 31. ledna 2015 v 16:47 | Reagovat

12 upírů na jednoho bolestí šíleného Kakashiho :3. Kdo ví co s ním udělaj, ale je to pěkný konec v něj jsem tak nějak doufala, protože bylo jasné, že se oba dva z toho nevylížou... mám ráda sladkobolné konce.

2 A2L A2L | E-mail | Web | 6. února 2015 v 17:40 | Reagovat

Tenhle díl byl pro mě děsně emotivní a abych řekla pravdu, nikdy jsem k slzám neměla takhle blízko (ale překonala jsem se!). I když je to možná dost vadný, tak těch pár odstavců, jak se Iruka s Kakashim tak naléhavě přemlouvali, ve mně vyvolalo pár vzpomínek, na který opravdu nerada myslím - a to, že ho nakonec opravdu zakousl, tak to mě úplně dorazilo, protože to na tu moji alegorii dokonale sedí...
A i když to skončilo psychickým zhroucením hlavní postavy (což v povídkách opravdu nemám moc ráda), tak ta poslední věta tomu dala třešničku, fakt super zakončení, tleskám, Sei! :)

3 Seiya Kuroi Seiya Kuroi | Web | 15. února 2015 v 20:28 | Reagovat

[1]: Nějak se v tom vyžíváš. :D Jsem ráda, že se konec líbí, vůbec s mi nechtělo to takhle zakončit, ale nějak to tam sedělo.

[2]: Oh, to mě na jednu stranu mrzí, ale zároveň i těší, že tě konec skoro rozplakal.
Přemýšlela jsem co by nejvíc dorazilo mě a vznikla z toho ta věta. Moc děkuju, červenám se tu.

4 Norzantub Norzantub | E-mail | 9. února 2017 v 15:06 | Reagovat

cialis online cheap usergroups
http://pharmshop-online.com - generic cialis  cialis and alcohol use yahoo messenger
<a href="http://pharmshop-online.com">generic cialis</a> - cialis and alcoholic drinks the team
cialis 20mg view unanswered posts

5 Trenzswina Trenzswina | E-mail | 15. dubna 2017 v 13:56 | Reagovat

viagra india
http://viagra-withoutadoctor.com - viagra without prescription
  uprima viagra viagra
<a href="http://viagra-withoutadoctor.com">viagra without a doctor prescription
</a> - viagra and viagra
viagra and alcohol consumption sort by

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama